Pokračování nástupnického řádu za Otty I.
Vláda Otty I. potvrdila, že nový následnický řád není jednorázovým řešením, ale živým pravidlem dynastie. Zároveň šlo o období relativního klidu, v němž království přežilo bez zásadního vnitřního zlomu.
Stabilita dynastie
Po bouřlivých událostech za Magnuse III. bylo třeba ověřit, zda nový řád opravdu funguje. Otto I. nastoupil jako syn systému, nikoliv jako výjimka. Tím sám o sobě potvrdil, že dynastie se umí řídit pravidlem, které si vytvořila. To bylo pro ranou Magnursii zásadní. Ne každá reforma přežije svého autora. Tato ano.
Dvorský skandál
Ottův osobní život přinesl známý dvorský skandál spojený s ženou jiného vládce. Ačkoliv tento příběh neměl rozsah občanské krize, ukázal, jak těsně byly v rané monarchii propojeny osobní vášně a státní politika. Panovník nakonec ustoupil, aby zabránil většímu konfliktu. I to je důležitá součást jeho odkazu.
Přechodná vláda
Otto I. nepřinesl velké reformy ani převratné výboje. Jeho význam spočívá v kontinuitě. Předal království dál bez zásadní katastrofy a tím vytvořil prostor pro další vzestup. Takové vlády bývají méně slavné, ale pro státní vývoj nezbytné.