Koboldí osvojení lidské magie
Koboldí osvojení lidské magie představuje jeden z nejzásadnějších zlomů v dějinách Ulvenoru. Z národa, který byl dlouho definován především rychlostí, přizpůsobivostí a tradicí Jugger, se postupně stala i významná magická civilizace. Tento proces začal přijetím elementární magie z lidského světa, pokračoval založením prvních koboldích škol a vyvrcholil dílem arcimága Nuriaka, jenž zásadně rozšířil možnosti samotného kouzlení.
Kořeny magie a koboldí paradox
Dějiny koboldí magie začínají paradoxně dávno předtím, než si to samotní koboldi uvědomovali. Jak je známo z dějin magie na Ulvenoru, Sorcer přinesl elementární magii z jiného kontinentu po své plavbě na daleký západ. K této cestě by se však pravděpodobně nikdy nedostal bez pomoci naga kmenů, které mu umožnily postavit lodě a překonat Zelené moře. Už zde tedy stojí koboldí svět nepřímo u samotného počátku šíření nové magie, ačkoliv si tuto skutečnost jejich vlastní kroniky dlouho téměř neuvědomovaly. V Magnursii a mezi lidmi samotnými se magie šířila jen pomalu. Od šestého století před císařským letopočtem existovala spíše jako nejasná, obávaná a ne zcela pochopená síla. Teprve kolem třetího století před císařským letopočtem začala pronikat do širšího povědomí obyvatelstva, kdy vznikaly první školy a z původně podezíravě vnímaného umění se stával stále žádanější nástroj moci, řemesla i války. Právě v tomto okamžiku si koboldi jako první z nelidských ras plně uvědomili její potenciál. Na rozdíl od přírodní nebo šamanské magie, která byla po kontinentu rozšířená už dříve a často zůstávala svázána s tradicí, krajinou nebo duchovním světem, byla lidská elementární magie přenosná, systematická a ničivá. Dokázala pomáhat v každodenním životě a zároveň přetvářet samotnou podobu bitev. Pro národ, jakým byli koboldi, to byla příležitost, kterou nebylo možné ignorovat.
Nuriak a první koboldí škola
Za skutečný začátek koboldího magického věku je považováno vystoupení prvního známého koboldího arcimága Nuriaka kolem roku 150 před císařským letopočtem. Nuriak nepochopil magii jen jako cizí lidský nástroj, ale jako sílu, kterou lze přetvořit podle koboldí povahy a potřeb. V tom spočívala jeho výjimečnost. Na počátku se mu však nedařilo. Koboldí společnost byla v té době silně fascinována vlastním učením Jugger, které umožňovalo dosahovat nadlidské síly, neobyčejné rychlosti, tvrdosti těla a dalších schopností. Pro mnoho koboldů bylo Jugger učení důkazem, že jejich rasa už má svůj vlastní a dostatečně mocný zdroj převahy. Nuriak tak musel bojovat nejen s neznalostí magie, ale i s nedůvěrou vlastního národa. Přesto se nevzdal. V koboldím městě Javorica založil první známou koboldí školu elementární magie. Zde začal své umění veřejně předvádět, učit první žáky a pomalu přesvědčovat okolí, že magie není slabost ani cizorodý import, ale budoucnost. Právě v této době se objevují první zmínky o mysticích. Zpočátku šlo spíše o řád koboldů, kteří se odklonili od čistě tělesného a bojového Jugger učení a zasvětili svůj život elementární magii. Teprve postupem času se z tohoto řádu stala plnohodnotná a dědičně chápaná kulturní větev koboldí společnosti.
Zrození mystiků a koboldí magická odlišnost
Jedním z nejzajímavějších rysů koboldího osvojování magie je skutečnost, že se z něj nestala pouze škola nebo úzké učenecké prostředí, ale základ nové společenské vrstvy. Mystici se postupně proměnili z malé skupiny oddaných učenců ve skutečnou koboldí podrasu či kulturně-biologickou větev, která se magii věnuje od nejútlejšího věku. V tom jsou koboldi odlišní od většiny ostatních ras. U jiných národů bývá magie předmětem výuky, rozhodnutí nebo pozdější specializace. U koboldů se však z magie stala součást výchovy, identity a samotného dospívání. Mladí mystici se začínají učit prakticky od chvíle, kdy se naučí chodit. Tím vzniká model, který nemá v Ulvenoru téměř obdoby. Koboldí magie navíc nikdy nebyla čistou kopií lidské tradice. Koboldi ji přizpůsobili své mentalitě. Když se pro něco rozhodnou, chtějí to ovládnout lépe než kdokoliv jiný. Tato posedlost dokonalostí, spojená s jejich tělesnou stavbou a schopností odlišně hospodařit s energií, vedla k tomu, že koboldí mágové se postupně stali jedněmi z nejnebezpečnějších na celém kontinentu. Jejich těla dokázala energii lépe využívat a přeměňovat v magický výkon, což přímo navazovalo i na principy, které už po staletí využívali juggernauti.
Krádež vědění a zrychlení vývoje
Koboldí magický vzestup by nebyl tak rychlý, kdyby šlo jen o trpělivé studium. Koboldi byli po generace národem nájezdů, přepadů a důmyslného přežívání na hranici chaosu. A právě tato povaha se projevila i ve vztahu k magii. Během svých útoků a vpádů často získávali lidské knihy, svitky a záznamy, které jiným rasám zůstávaly nedostupné. To jim umožnilo dostat se k poznatkům dříve, než by bylo běžné při poklidném diplomatickém styku nebo obchodní výměně. Koboldi tak nečekali, až jim někdo otevře dveře do světa magie. Vzali si klíče sami. Právě spojení ukradeného vědění, Nuriakova systematického přístupu a koboldího talentu pro přizpůsobení způsobilo, že se jejich magický vývoj začal zrychlovat. To, co u jiných národů rostlo po generace, dokázali koboldi v některých směrech zkrátit na několik desetiletí.
Nuriakovy objevy a přelom v kouzlení
Největší Nuriakův přínos nespočíval jen v tom, že magii mezi koboldy rozšířil, ale v tom, že změnil samotný způsob, jakým s ní bylo možné nakládat. Dlouhá staletí platilo, že každé kouzlo vyžaduje svou obnovu a že opakované sesílání stejného elementu v krátké době naráží na přirozené omezení uživatelovy energie. Nuriak se rozhodl tento problém obejít. Dlouhými experimenty vytvořil první známé magické lektvary známé jako Mana. Tyto substance umožňovaly uživateli doplňovat magickou energii a pokračovat v kouzlení mnohem déle, než bylo dosud obvyklé. Ještě významnější však bylo, že otevřely cestu k opakování kouzel a k využívání stejných elementů v kratším sledu za sebou. To, co bylo po dlouhou dobu obtížné nebo dokonce nemožné i pro lidské mágy, se díky Nuriakovým objevům stalo dosažitelným. Pro dnešní svět se to může zdát samozřejmé, ale ve své době šlo o revoluci. Kdyby si pozdější kouzelníci plně uvědomovali, jak omezená byla magie před Nuriakem, možná by jeho jméno stálo po boku Sorcera mnohem častěji, než tomu je v lidských dějinách.
Válka, praxe a vzestup koboldích mágů
Koboldí magie nezůstala zavřená v učebnách, chrámech ani laboratořích. Velmi brzy se stala válečným nástrojem. Už během Velké války byli koboldi první nelidskou rasou, která používala elementární magii přímo proti lidem. Je pravda, že jejich úroveň tehdy ještě nedosahovala nejlepších lidských mágů, ale v menších potyčkách a pohraničních střetech šlo o zásadní výhodu. Po Velké válce se tento vývoj dále zrychlil. Koboldi začali magii používat proti komukoliv, kdo ohrožoval jejich zájmy – proti kentaurům, lidem i severským městům. Tím, že své znalosti neustále ověřovali v praxi, vylepšovali je rychleji než národy, které magii uzavíraly do institucí a přísných škol. Právě kombinace válečného využití, rané výchovy, tělesné předurčenosti a neustálé potřeby přežít vytvořila z koboldích mágů sílu, kterou dnes nelze podceňovat. Setkat se s vyšším koboldím mágem jako s protivníkem je v současném Ulvenoru považováno za jednu z nejnebezpečnějších možných situací.
Smrt Nuriaka a jeho neuskutečněné dědictví
Nuriak zemřel v roce 26 císařského letopočtu během experimentu, v němž se pokoušel spojit více elementů do jediného masivního kouzla. Pokud by uspěl, mohl otevřít zcela novou epochu magie a možná se stát nejmocnějším mágem v dějinách kontinentu. Jeho smrt ukončila život výjimečné osobnosti, ale nezastavila proces, který uvedl do pohybu. Koboldí magie už v té době stála na pevných základech, mystici byli etablovanou silou a samotná představa, že koboldi jsou jen nájezdnický nebo obranný národ, se začínala rychle rozpadat. Osvojení lidské magie tak v koboldích dějinách nepředstavuje jen přijetí nové techniky. Je to okamžik, kdy se celý národ předefinoval. Z přežívajícího hráče na okraji světa se stal civilizační protivník, který dokázal vzít cizí sílu, proměnit ji po svém a vrátit ji světu v ještě nebezpečnější podobě.