Změna nástupnictví za Magnuse III.
Magnus III. během své dlouhé vlády změnil následnický řád a tím zásadně přepsal budoucnost rodu Magnursů. Reforma vznikla z rodinné bolesti, ale její dopad sahal po staletí.
Dlouhá vláda a rodinná rebelie
Magnus III. vládl mimořádně dlouho a jeho éra byla poznamenána nejen válkami, ale i vzpourou vlastních synů. Právě tato rodinná rebelie ukázala, jak nebezpečný může být systém, který automaticky zvýhodňuje prvorozeného dědice. Panovník si uvědomil, že tradiční očekávání mohou vést spíše k předčasnému boji o korunu než ke stabilitě.
Změna nástupnictví
Magnus III. proto zavedl pravidlo, že vládcem se nově stane nejmladší plnoletý syn. Tento krok byl v tehdejších podmínkách mimořádně odvážný a přímo vycházel ze zkušenosti s rozvratem uvnitř vlastní rodiny. Právě tato změna vytvořila specifický magnurský model následnictví, který později přešel i do císařského období.
Rozvětvení dynastie
Dlouhá vláda Magnuse III. a jeho četné potomstvo zároveň vedly k výraznému rozvětvení rodu. Z několika synů a vedlejších větví postupně vyrůstaly nové linie, které hrály roli v dalších dynastických zápasech. Tato událost tak není důležitá jen kvůli zákonu, ale i proto, že proměnila samotnou strukturu dynastie.