Bitva na Sametových loukách
Bitva na Sametových loukách patří k nejdrtivějším porážkám císařství v době vlády Frederika II. Přestože na bojiště vytáhla početnější císařská armáda, koboldský vojevůdce Wor-ag dokázal využít terén, magii i nové zbraně tak účinně, že rozbil hlavní sílu imperiálního vojska a donutil císaře přijmout ztrátu severozápadních provincií.
Třetí výprava proti severozápadu
Frederik II. čelil na severozápadě dlouhodobé krizi. Koboldi, podporovaní menšími trpasličími koloniemi a zbytky skřetích kmenů, využili slabé obrany tohoto prostoru a pronikli hluboko do říše. První dvě výpravy nedokázaly situaci zlomit, a tak císař shromáždil další síly, aby konečně obnovil svou autoritu. Na Sametových loukách se pak spojily zbytky druhé výpravy s novou třetí armádou. Císařská strana měla přibližně sedmdesát pět tisíc vojáků, zatímco proti nim stálo asi šedesát tisíc koboldů, skřetů a trpaslíků. Na papíře šlo o sílu, která měla mít převahu. Ve skutečnosti však vstupovala do boje na místě, které si zvolil nepřítel.
Bažina skrytá pod trávou
Wor-ag pochopil, že hlavní zbraní císařství zůstávají těžkooděnci a disciplína jejich náporu. Proto připravil léčku, která mířila právě na tuto sílu. Poblíž luk se nacházely bažiny, jež koboldi za pomoci magie i úprav terénu zakryli tak, aby působily jako bezpečná půda. Když se císařští těžkooděnci pustili do prvního útoku, začali se pod nimi propadat koně i muži. Než si uvědomili, že jde o past, byla jejich formace rozbita. V té chvíli se na ně snesla sprcha šípů, ohně a dalších magických střel. Nejtěžší a nejdražší složka imperiální armády byla v několika okamžicích proměněna v bezmocný cíl.
Plyn, zmatek a rozpad císařské armády
Přesto bitva neskončila okamžitě. Císařské vojsko se pokusilo přejít do boje muže proti muži, kde ještě mohlo využít počet a zkušenost. Koboldi však byli připraveni i na tuto fázi. Nasadili zbraně převzaté od skřetích spojenců, primitivní plynové granáty, v nichž byl uzavřen toxický plyn. Po rozbití obalu se jed šířil mezi hustě sevřenými vojáky a způsoboval okamžitou smrt nebo paniku. Po dvou hodinách se císařská armáda rozprchla. Porážka byla úplná a měla dějinné důsledky. Frederik II. byl nucen uzavřít příměří a ponechat severozápadní provincie nepříteli. Bitva na Sametových loukách tak není jen jedním vojenským nezdarem, ale momentem, kdy se říše musela smířit s tím, že koboldi dokážou zvítězit nejen lstí, ale i vyspělým stylem války.