Vzestup a pád Prvního skřetího krále

Věk prvních říší vzestup a kolaps říše 3 093–3 069 př. c. l.

Pender Silný, první skutečný sjednotitel skřetů, dokázal silou i osobní dominancí spojit několik kmenů a vytvořit krátkodobou skřetí hegemonii. Jeho tažení vyvrcholilo střetem s elfskou říší, kde jeho smrt znamenala okamžitý rozpad celé jeho moci.

Zrození Durbuluka

Vzestup Pendera Silného začal jako reakce na dlouhodobou slabost skřetích kmenů. Neustálé neúspěšné nájezdy na koboldí a elfská města ukázaly, že roztříštěnost skřetů je jejich největší slabinou. Pender tuto slabinu pochopil lépe než kdokoliv před ním. Namísto budování armády zvolil cestu osobní dominance. Postupně vyzval vůdce pěti skřetích kmenů na souboje jeden na jednoho. Ve skřetí kultuře bylo odmítnutí takové výzvy nemyslitelné. Pender všechny souboje vyhrál a stal se živoucí legendou. Tímto způsobem sjednotil velkou část západních skřetů pod svou vůlí.

Dobytí Hirche

Po sjednocení kmenů zahájil Pender první velké tažení. Jeho cílem bylo Svobodné město Hirch, koboldí centrum, které sloužilo jako útočiště mnoha ras, včetně skřetů samotných. Hirch padl a stal se symbolem Penderovy moci. Právě zde si nechal v roce -3074 udělit titul Durbuluk, což znamenalo dominátora všech skřetů. Tento titul se později stal legendárním a byl přiznáván jen několika málo vládcům v historii. Dobytím Hirche Pender dokázal, že skřeti mohou nejen ničit, ale i ovládat a držet území.

Tažení proti elfům

Po úspěších proti koboldům se Pender rozhodl obrátit svou pozornost na elfskou říši, která byla v té době považována za neotřesitelnou mocnost Ulvenoru. Během svého tažení dobyl několik západních měst a postupně pronikl až na hranice elfských území. Zde se však ukázala slabina jeho armády. Skřeti nebyli zvyklí bojovat v hustých lesích. Elfové využívali terén, připravovali léčky a systematicky oslabovali skřetí síly. Penderova armáda začala ztrácet tempo i výhodu.

Bitva u řeky Hultwin

Rozhodující střet nastal v roce -3069 u řeky Hultwin. Elfové zde nasadili rychlou jízdu, která měla proti pěším skřetům zásadní výhodu. Skřetí linie byly rozbíjeny a postupně ztrácely soudržnost. Během bitvy vystoupil elfí hrdina Enhih, který vyzval Pendera na souboj. V průběhu střetu přišel o ruku, ale dokázal soupeře unavit a využít jeho podcenění. Pender byl nakonec poražen a zabit. Jeho smrt měla okamžitý efekt. Skřetí armáda se rozpadla a dala se na útěk.

Kolaps říše

Po Penderově smrti se jeho říše rozpadla téměř okamžitě. Města byla osvobozena buď elfskými armádami, nebo vzpourami místních obyvatel. Morálka skřetů se zhroutila natolik, že během několika generací prakticky zmizeli ze západního Ulvenoru. Do roku -2900 zde neexistoval žádný významný skřetí kmen. Tento kolaps se stal jedním z nejzásadnějších momentů skřetí historie a na dlouhou dobu zničil jakoukoliv snahu o sjednocení.

Odkaz Enhia

Elfí hrdina Enhih se po vítězství stal Ochráncem elfů, nejvyšším titulem, který mohl být nevládci udělen. Usadil se v jednom z dobytých měst a vládl pod záštitou elfské říše. Zbytek svého života prožil bez nutnosti znovu pozvednout zbraň. Zemřel v roce -2420 přirozenou smrtí, což bylo v kontrastu s jeho legendárním soubojem, který změnil dějiny. Jeho příběh se stal symbolem odvahy a důkazem, že i zdánlivě nepřemožitelná síla může být poražena.

Související osobnosti