Měnová reforma zlaťáků
Měnová reforma Konráda II. vytvořila jednotné platidlo známé jako zlaťáky. Mince měly jasně definovanou hodnotu podle množství zlata a neutrální vzhled, díky čemuž se rozšířily nejen v císařství, ale i v elfích, gnómských a trpasličích zemích. Reforma se stala jedním z největších ekonomických úspěchů celé historie Ulvenoru.
Problém mnoha měn
Císařství sice mělo vlastní sjednocenou měnu, ale v obchodním oběhu se stále objevovala platidla jiných zemí. V silné ekonomice to způsobovalo zmatky, komplikovalo dálkový obchod a vytvářelo prostor pro spory o hodnotu mincí. Konrád II. pochopil, že pokud má obchod skutečně růst, potřebuje stabilní a důvěryhodné platidlo přijatelné i za hranicemi říše.
Zlaťák jako měřítko hodnoty
Nová měna byla založena na jasném principu. Jeden zlaťák obsahoval jeden gram zlata a vyšší hodnoty měly obsahovat přímo úměrné množství zlata. Vznikly mince o hodnotách 1, 2, 5, 20, 50, 250 a 1000 zlaťáků. Vyšší mince byly velmi těžké a v běžném oběhu se téměř nepoužívaly. Přesto byly důležité pro velké transakce, mezistátní obchod a vyrovnávání hodnot mezi mocnými obchodními partnery.
Neutrální mince pro celý kontinent
Konrád po dvaceti letech diplomatických cest prosadil, aby mince nesly neutrální obrazec. Díky tomu se elfové, trpaslíci, gnómové ani další kultury nemusely cítit podřízené symbolům císařství. Právě tento krok umožnil, aby se zlaťáky rozšířily daleko za hranice říše. Postupně vytlačily většinu ostatních měn a dodnes patří mezi nejdůležitější platidla kontinentu Oia.