Konrád II. Měnotvůrce
Konrád II. byl zvolen tajným sněmem Youlenderů po sesazení Eduarda I. Na trůn nastoupil jako muž s válečnou pověstí, dobrými vztahy a výjimečnou schopností uklidňovat spory. Před korunou se proslavil v bitvě u Jeleních polí i boji proti skřetům na severovýchodě. Jako císař obnovil hospodářskou správu provincií, založil Řád bílého koně a po dvaceti letech diplomatických snah prosadil jednotnou měnu zlaťáků, která se rozšířila napříč kontinentem Oia. Jeho vláda otevřela druhý zlatý věk císařství.
Dynastické informace
Válečník, kterému věřili i protivníci
Konrád II. vstupoval na trůn už jako známá osobnost. Měl za sebou válečné úspěchy, včetně významu v bitvě u Jeleních polí, a také boje proti skřetům na severovýchodní hranici. Právě tam se znovu ukázala síla třetí obranné linie, která dokázala chránit říši před vpády z neklidných oblastí. O Konrádovi se říkalo, že neměl žádného skutečného nepřítele. To neznamená, že by byl slabý nebo bezzubý, ale že dokázal jednat tak, aby ani poražení neměli pocit naprostého ponížení. Po Oledově uzurpaci a Eduardově sesazení šlo přesně o typ panovníka, kterého říše potřebovala.
Obnova provincií a Řád bílého koně
Jednou z prvních Konrádových reforem byla obnova hospodářské správy provincií. Po letech výkyvů počasí byla řada oblastí řízena příliš centrálně, protože se nedokázala sama zásobit. Jakmile se počasí začalo vracet k normálu, Konrád vrátil provinciím větší odpovědnost za vlastní potravinovou stabilitu. Dalším významným krokem bylo založení Řádu bílého koně. Tento rytířský řád měl sdružovat ctnostné a zkušené bojovníky, kteří budou zasahovat v provinciích ohrožených nepokoji. Členové se vzdávali majetku a odevzdávali jej řádu, který zároveň získával odměny za své intervence. Řád se rychle stal významnou vojenskou i společenskou institucí.
Zlaťáky a měna celého kontinentu
Konrádova největší reforma přesáhla hranice císařství. Ačkoliv říše už měla vlastní sjednocenou měnu, v oběhu se stále objevovala platidla jiných zemí. Konrád proto po dvaceti letech diplomatických cest prosadil jednotnou měnu známou jako zlaťáky, jejíž hodnota byla jasně odvozena od množství zlata v minci. Mince měly neutrální obrazec, aby žádná kultura neměla pocit, že přijímá symbol cizí nadvlády. Hodnoty sahaly od jednoho zlaťáku až po tisíc zlatých, přičemž vyšší mince byly tak těžké, že se v běžném oběhu téměř nepoužívaly. Přesto se měna rozšířila do elfích, gnómských i trpasličích zemí a postupně vytlačila většinu ostatních platidel.
Začátek druhého zlatého věku
Konrád II. se zapsal nejen do dějin císařství, ale i do dějin celého kontinentu. Jeho vláda vytvořila ekonomický, správní a kulturní základ, na kterém mohli stavět další panovníci. Právě od něj se často počítá druhý zlatý věk císařství. Po jeho smrti byl uspořádán velký průvod říší, aby se s ním mohli rozloučit lidé z různých provincií. Tento pohřeb nebyl jen ceremonií, ale veřejným potvrzením, že Konrád patří mezi velké císaře.