Jatka u dvěstěosmé věže
Jatka u dvěstěosmé věže byla drtivá porážka císařství za vlády Magnuse VIII. Dva císařské prapory vyslané na sever proti skřetím nájezdům byly rozdrceny vojsky Durbuluka Urgiora. Rozhodující roli sehráli skřetí hexbladové s těžce očarovanými zbraněmi, proti nimž císařská armáda nenašla účinnou odpověď.
Útok u věže 208
Ke střetu došlo u jedné z věží třetí obranné linie, označované jako věž 208. Místo, které mělo symbolizovat císařskou kontrolu nad hranicí, se proměnilo v bojiště jedné z největších porážek této éry. Urgior nevystupoval jako obyčejný nájezdník. Jeho vojsko bylo připravené, soustředěné a vybavené způsobem, který císařské velení nečekalo.
Hexbladové
Rozhodující silou bitvy byli skřetí hexbladové. Tito elitní válečníci používali těžce očarované zbraně, s nimiž dokázali prorážet císařské jednotky s děsivou lehkostí. Císařství proti nim nenašlo odpověď. Ani magie nedokázala tyto specializované bojovníky zastavit dostatečně rychle. Linie se začaly hroutit a z bitvy se stala jatka.
Magnusova odpověď
Porážka byla pro Magnuse VIII. těžkou ranou. Okamžitě začal shromažďovat sedm praporů, jednu z největších armád v historii říše, a připravoval odvetu. K velkému tažení nakonec nedošlo, protože Urgior byl zabit skřetími Lovci lebek. Přesto Jatka u dvěstěosmé věže zůstala varováním, že severní skřeti už nejsou jen chaotickou hrozbou, ale silou schopnou porazit císařské prapory v otevřeném boji.