Elianes I. Otevřená
Elianes I. vstoupila do dějin jako nečekaná vládkyně v době, kdy říše znovu stála na prahu změny. Pocházela z rodu Poldech a k moci se dostala jako regentka za svého nedospělého syna Francise. Její vláda byla krátká, nejistá a zpočátku ne zcela uznávaná, přesto dokázala během dvou let zanechat výraznou stopu. Otevřela univerzity ženám a pokusila se otevřít i širší otázku ženského nástupnictví. I když byla v mnohém omezena, zůstává Elianes panovnicí, která do uzavřeného světa říše vpustila myšlenku, že staré pořádky nemusí být věčné.
Dynastické informace
Nečekaná žena na trůnu
Elianes se k moci nedostala jako dědička, ale jako regentka za svého syna Francise po smrti Fridricha II. Už samotný tento fakt byl pro mnohé rody i dvorské kruhy problematický. Nejenže šlo o ženu, ale navíc oficiálně pocházela z rodu Poldech, a tak se její vláda vnímala jako další oslabení přímé renderovské dominance. Její postavení bylo proto od počátku křehké. Cítila tlak ze všech stran a dobře věděla, že mnozí by ji nejraději odsunuli stranou a předali vládu jinému muži. Přesto se jí za podpory vlastního otce podařilo dva roky udržet vládu na své straně a neztratit kontrolu nad středem říše.
Myšlenka, která přišla příliš brzy
Povzbuzená prvním úspěchem se Elianes pokusila otevřít ještě citlivější otázku – zda by nástupnický zákon neměl v budoucnu pohlížet na muže i ženy rovnocenně. Tato idea však narážela příliš hluboko do tradic i zájmů ostatních rodů. Zatímco univerzitní reforma mohla být vnímána jako odvážná, ale snesitelná, otázka rovného následnictví byla pro šlechtu příliš výbušná. Elianes proto musela ustoupit. Její vláda skončila roku 889, kdy oficiálně předala trůn svému synovi. Přesto si vysloužila přízvisko Otevřená, protože právě ona jako první významně pootevřela dveře změnám, které byly do té doby v císařství téměř nemyslitelné.