Fridrich II. Opatrný
Fridrich II. nastoupil na trůn nečekaně a v mimořádně složité situaci. Zdělil rozdělenou říši, armádu unavenou válkou a šlechtu, která už si zvykla házet císařské moci klacky pod nohy. Nevládl jako velký reformátor ani dobyvatel. Naopak zvolil strategii úplatků, kompromisů a opatrného udržování křehké rovnováhy. Tato opatrnost mu vysloužila pověst slabého vůdce, ale zároveň zabránila dalšímu okamžitému propadu do občanské války. Jeho vláda je obrazem císaře, který se nesnažil znovu vybudovat velikost, ale zabránit úplnému zhroucení.
Dynastické informace
Nečekaný dědic rozbité říše
Fridrich II. sám původně neočekával, že usedne na trůn právě on. Předpokládalo se, že dynastická budoucnost se může ubírat jinudy, ale náhlá smrt jeho otce vše změnila. Nastoupil velmi mladý a musel okamžitě řešit nejen otcovu záhadnou vraždu, ale i to, že moc v říši už nebyla zdaleka tak soustředěná jako za starších císařů. Šlechtické rody, které právě prošly Válkou Čtyř erbů, byly stále ozbrojené, nedůvěřivé a zvyklé vynucovat si ústupky. Fridrich rychle pochopil, že nemá sílu na nový velký střet. A tak si zvolil jinou cestu.
Vláda úplatků a ústupků
Fridrich II. se vrátil ke strategii, kterou už dříve využívali jeho předchůdci v dobách nejistoty – místo přímé konfrontace začal uplácet ty, kdo mu mohli škodit. Šlechtu si držel platbami, ústupky a tolerancí vůči daňovým nedostatkům, i když dobře věděl, že mnozí velmoži neodvádějí to, co by měli. Tento styl vlády mu vynesl kritiku. Často byl označován za slabého vůdce, který dělá jen nezbytné minimum k udržení koruny. Jenže právě tato slabost byla zároveň formou realismu. Armáda se stále hojila z předchozích konfliktů a nová válka by mohla roztrhat říši znovu. Fridrich raději vládl méně, než aby všechno ztratil najednou.
Císař na cestách a konec v cizině
Fridrich měl navíc sklon vzdalovat se od samotného centra moci. Rád cestoval mimo říši a během jeho nepřítomnosti stále výrazněji vystupovala jeho manželka Elianes z rodu Poldech. Tento rod mu pomáhal už za války Čtyř erbů a jejich sňatek byl domluven dávno předtím, než Elianes dospěla. Fridrich na ni čekal dlouho a dědice se dočkal až po třech dcerách. Při jedné z výprav do Velkých plání utrpěl zranění od neznámé rostliny. Rána se začala zhoršovat, hnisala a ani návrat domů mu nepomohl. Klerici a léčitelé byli bezmocní a Fridrich na následky zranění zemřel. Těsně před smrtí ještě stihl určit Elianes regentkou za jejich nedospělého syna. Přízvisko Opatrný tak nese dvojí význam – byl opatrný ve vládě, ale osud jej zastihl právě ve chvíli, kdy opustil bezpečí vlastního světa.