Jakob II. Dobrotivý

Císař přehrad, daňových úlev a elfského spojenectví Magnursie — Rod Youlenderů
1 064 c. l. 1 125 c. l. 1 099–1 125 c. l.

Jakob II. nastoupil po rozhodnutí svého otce Theodora I., který jej upřednostnil před ochrnutým mladším bratrem Karlem. Jeho vláda byla mezi lidmi oblíbená, protože dokázal reagovat na praktické potřeby říše. Dokončil významné stavby, mezi nimi první velkou přehradu na východě, rušil daně v letech mimořádných pohrom a navázal důležité spojenectví s elfy. Právě za něj se do císařství dostaly nové znalosti v oblasti bylin, magie a odlišných způsobů kouzlení. Jeho náhlá smrt na neznámou střevní nemoc ukončila vládu, která mohla být ještě mnohem významnější.

Dynastické informace

Přídomek: Dobrotivý
Manželství:
Větev: hlavní linie rodu Youlenderů
Poznámka: Oblíbený císař, který dokončil východní přehradu, odpouštěl daně v těžkých letech, uzavřel spojenectví s elfy a přinesl do říše nové znalosti magie i bylin.

Nástup místo bratra

Jakob II. se stal císařem v důsledku rozhodnutí Theodora I., který jej zvolil jako vhodnějšího nástupce než mladšího Karla. Toto rozhodnutí mohlo být pro rod bolestné, ale z hlediska říše se ukázalo jako stabilizační. Jakob nastupoval jako dospělý a schopný muž, který mohl převzít moc bez dlouhé regentské nejistoty. Od počátku vlády působil na obyčejné lidi sympaticky. Neprezentoval se jako vzdálený vládce uzavřený v paláci, ale jako císař, který chápe praktické problémy země.

Stavby a pomoc v letech pohrom

Jedním z nejvýznamnějších projektů jeho vlády byla první přehrada na východě říše. Ta umožnila farmářům ve vyprahlejších stepních oblastech získávat vodu a výrazně zlepšila hospodářskou situaci kraje. V době, kdy nevyzpytatelné počasí stále ohrožovalo zemědělství, šlo o mimořádně důležitý krok. Jakob také dvakrát zrušil daně, v letech 1102 a 1116, kdy říši zasáhly velké vychřice a slabé zemědělské roky. Tento krok posílil jeho oblibu u poddaných a ukázal, že císařská moc nemusí jen vybírat, ale může v době nouze také ulevit.

Elfské spojenectví a nové vědění

Jakob II. vytvořil první významné spojenecké smlouvy s elfy v době, kdy elfské země bojovaly proti jižním kmenům pouštních skřetů. Císař jim vyslal na pomoc dva prapory a ty v cizí válce dosáhly několika úspěchů, které posílily prestiž říše i její vztahy s elfy. Elfové se odvděčili předáním nových znalostí. Do císařství se dostaly poznatky o speciálních bylinách i jiné způsoby kouzlení, které rozšířily možnosti elementární magie. Díky univerzitám se tyto znalosti mohly šířit celou říší a ovlivnit další generace mágů.

Náhlý konec

Jakobova vláda skončila předčasně a nečekaně. Zasáhla jej neznámá nemoc střev, která přišla náhle a během dvou dnů jej připravila o život. Ani nejlepší léčitelé a mágové nedokázali nemoc pochopit ani zastavit. Jeho smrt otevřela cestu mladému Theodorovi II. a zároveň připomněla, že i v relativně klidné době může osud říše změnit jediná nevysvětlitelná nemoc.