Theodor I. Smírný
Theodor I. nastoupil na trůn v období, kdy se říše konečně začínala vzpamatovávat z dlouhých válek a obnovovala důvěru ve vládu rodu Youlenderů. Jeho éra bývá někdy označována jako Stříbrná éra, protože se sice nemohla rovnat největšímu rozkvětu raného císařství, ale přinesla klid, hospodářské zotavení a politickou stabilitu. Theodor se vyhýbal válkám, soustředil se na dohody s velkými rody, boj s korupcí a postupné naplnění císařské pokladnice. Jeho vláda byla klidná, ale důležitá, protože navázala na obnovu Jana V. a přetavila ji v trvalejší řád.
Dynastické informace
Císař stříbrného klidu
Theodor I. převzal říši, která už nebyla rozvrácená válkou, ale stále nesla následky předchozích krizí. Počasí zůstávalo nevyzpytatelné a zemědělské roky bývaly občas slabé, přesto se ekonomika postupně vracela k lepším výsledkům. Lidé po dlouhé době zažívali dobu, kdy říše nepůsobila jako tělo na pokraji rozpadu, ale jako stát schopný znovu dýchat. Právě v této době se začalo mluvit o Stříbrné éře. Nebyla tak slavná jako první zlatý věk, ale po válkách a dynastických pádech znamenala obrovskou úlevu. Theodor se nesnažil vynutit velikost ohněm a mečem. Jeho síla spočívala v tom, že dokázal udržet klid.
Dohody, sňatky a očista správy
Theodor většinu vlády věnoval politickým dohodám a posilování vztahů s nejvyšší šlechtou. Postupně si vzal tři ženy z nejsilnějších rodů říše, čímž dokázal udržovat přátelství a spojenectví mezi nejvlivnějšími aristokratickými skupinami. V zemi, která si stále pamatovala mocenské války, to byl velmi praktický a účinný nástroj stability. Vedle dynastické diplomacie se zaměřil i na omezení korupce. Jeho snaha se zdánlivě vyplatila, protože císařská truhlice začala znovu získávat pevný základ pro běžný chod říše. Theodor tak neproslul velkými výboji, ale tím, že znovu učinil správu říše funkční a předvídatelnou.
Změna následnictví
Na sklonku života musel Theodor vyřešit citlivou otázku nástupnictví. Podle starších zvyklostí měl mít silné postavení jeho mladší syn Karel, ten však byl po špatném porodu ochrnutý na půl těla. Porod navíc stál život jeho matku Luisianu z rodu Okolioch, což z Karla učinilo tragickou postavu dynastie už od narození. Theodor se rozhodl změnit nástupnické očekávání a předat vládu Jakobovi. Tím zabránil možné krizi, i když jeho rozhodnutí nebylo bez bolestných důsledků. Karel zemřel dva roky po nástupu Jakoba na zánět kostí způsobený dlouhodobými následky ochrnutí. Theodorův poslední velký čin tak ukázal, že i klidná vláda může být poznamenána těžkými rodinnými rozhodnutími.