Lidé
Lidé patří mezi nejrozšířenější a nejpřizpůsobivější rasy světa Ulvenor. Jejich těla možná postrádají přirozenou sílu obrů, dlouhověkost elfů či houževnatost trpaslíků, ale lidé vynikají v jedné věci, kterou ostatní rasy…
📖 Herní pravidla rasyLidé patří mezi nejrozšířenější a nejpřizpůsobivější rasy světa Ulvenor. Jejich těla možná postrádají přirozenou sílu obrů, dlouhověkost elfů či houževnatost trpaslíků, ale lidé vynikají v jedné věci, kterou ostatní rasy často podceňují – ve schopnosti učit se, měnit se a růst. Tam, kde jiné rasy spoléhají na tradice a tisícileté zvyky, lidé neustále hledají nové cesty, nové znalosti a nové způsoby, jak překonat překážky. Právě tato vlastnost jim umožnila rozšířit se po celém světě. Lidská sídla lze nalézt téměř všude – v úrodných nížinách, na drsných hranicích civilizace i v odlehlých krajích, kam se jiné rasy vydávají jen zřídka. Po dlouhou dobu byli však lidé považováni za méněcenné. Jejich krátký život a obyčejná tělesná stavba vedly mnohé starší rasy k přesvědčení, že lidé nikdy nedosáhnou skutečné velikosti. Tento pohled se změnil s příchodem Císařství. Pod jeho prapory se lidé sjednotili, rozvinuli vědu i magii a postupně vystoupali na vrchol politické i společenské hierarchie. Dnes jsou jednou z nejvlivnějších sil světa Ulvenor – a jejich příběh je stále teprve na začátku.
Lidé vznikli jako nejméně specializovaná, ale nejuniverzálnější větev původních humanoidů. Nejsou nejsilnější, největší ani nejdéle žijící, ale dokážou se přizpůsobit téměř jakémukoliv prostředí a převzít či spojit dovednosti, které byly u jiných ras silně specializované.
kmeny, soukmeny a později podřízené národy
Nomádi byli po dlouhá staletí národem pohybu, přežití a kmenové svobody. Velká válka se pro ně však stala katastrofou, po níž se většina jejich světa ocitla pod císařskou nadvládou. Zbytky staré nezávislosti dnes přežívají jen v jihovýchodním Svobodném království.
království, později císařství
Lidé začali v mnohém přebírat vzory od elfů, tehdy nejsilnější rasy Ulvenoru. Od roku 2000 před císařským letopočtem zakládali první království, z nichž se postupně zvedla Magnursia. Právě ta nakonec vytvořila obrovskou říši známou jako císařství, které přetrvalo až do současnosti a zůstává nejsilnějším hegemonem Ulvenoru.
Císařští jsou lidé, kteří žijí v srdci Císařství nebo na jeho plně integrovaných územích. Ačkoliv pocházejí z mnoha různých kultur, nářečí a tradic, dlouhá staletí společné vlády vytvořila mezi nimi silné pouto a podobný způsob života. Zvykli si na řád, zákony a strukturu, kterou císařská moc přináší. Vzestup Císařství proměnil císařské lidi v nejpočetnější lidskou populaci v celém Ulvenoru. Ve velkých městech, vojenských pevnostech i vzdělaných centrech se z nich stali správci, vojáci, učenci i mágové. Právě mezi císařskými lidmi se poprvé rozšířilo systematické studium magie. Díky tomu jsou často považováni za vzdělané, disciplinované a velmi schopné jedince. Císařský člověk vyrůstá ve světě, kde je znalost a schopnost ceněna – a kde každý může, alespoň teoreticky, vystoupat vysoko v hierarchii říše.
Svobodní jsou potomky lidských národů, které obývaly Ulvenor dávno před vznikem Císařství. Jejich předci žili v samostatných městech, klanech a královstvích, často rozptýlených po krajině bez jednotné vlády. Dnes žijí svobodní lidé jak uvnitř hranic Císařství, tak i v jeho koloniích či na okrajových územích. Mnozí z nich přijali císařský řád jen z nutnosti. Otevřený odpor by znamenal zkázu, a tak se naučili žít v jeho stínu, přičemž si v srdci uchovávají vlastní tradice. Svobodní lidé jsou často praktičtí, samostatní a nedůvěřiví k autoritám. Jsou zvyklí spoléhat především sami na sebe a na svou komunitu. I když byli v průběhu generací částečně asimilováni do císařské společnosti, v mnoha z nich stále přetrvává duch starých časů – doby, kdy lidé nebyli podřízeni žádnému trůnu.
Na dalekém východním okraji Císařství žijí nomádi – lidé, kteří si po staletí udržovali vlastní způsob života. Jejich předci se kdysi oddělili od ostatních lidských národů a vytvořili kmeny putující krajinou podle vlastních pravidel. Žili v menších skupinách, spoléhaly na lov, chov zvířat a hlubokou znalost drsné krajiny, která se stala jejich domovem. Když se Císařství začalo rozpínat na východ, nomádi se pokusili uniknout jeho moci. Putovali dál a dál, snažili se vyhnout jeho zákonům i armádám. Nakonec však císařská moc dosáhla i jejich území. V několika krvavých šarvátkách byly jejich kmeny poraženy a nomádské národy se ocitly na pokraji zániku. Přesto přežili. Nomádi jsou známí svou neuvěřitelnou houževnatostí. Jsou zvyklí žít v drsných podmínkách, rychle se přesouvat a spoléhat jeden na druhého. I když jejich počet není velký a mnohé kmeny byly zničeny, nomádský duch stále přetrvává – svobodný, tvrdohlavý a odhodlaný přežít i v časech, které se zdají být proti nim.