Theodor III. Tvrdý
Theodor III. nastoupil v době, kdy druhý zlatý věk definitivně odezněl a císařství začalo čelit stagnaci. Městské obyvatelstvo po dlouhé době zažívalo pokles životního pohodlí a ekonomika ztrácela dřívější pružnost. Theodor musel řešit východní nomádskou rebelii vedenou Endoretem, rodinné spiknutí Augusta a krizi přesyceného trhu. Jednal tvrdě, nekompromisně a často s ochotou překreslit pravdu ve svůj prospěch. Přesto se mu podařilo udržet říši pohromadě, potlačit opozici a zastavit nejhorší hospodářský propad zákazem další těžby drahých kamenů.
Dynastické informace
Císař po konci pohodlí
Theodor III. přišel na trůn v období, kdy říše už nemohla těžit z lehkosti druhého zlatého věku. Obyvatelé měst začali po dlouhé době pociťovat, že si nemohou dovolit vše, co dříve považovali za samozřejmé. Trh byl přesycený, příjmy klesaly a atmosféra mezi lidmi se zhoršovala. Theodor nevládl v době okamžitého kolapsu, ale v době narůstajícího tlaku. Právě takové období bývá pro panovníka nebezpečné, protože nespokojenost nemá jedinou příčinu, ale šíří se pomalu a do mnoha vrstev společnosti.
Endoret a bitva u Malgy
Největší vnitřní hrozbou začátku jeho vlády byla východní nomádská rebelie. Bývalí nomádští obyvatelé byli sice dlouhodobě asimilováni, ale jejich vztah ke svobodě stepi nezmizel. Mladý vojevůdce Endoret sjednotil vzpoury ve městech Coulim, Tarakulina a Ohnivá skála, ovládl některé hraniční věže a povolával nomády mimo říši. Theodor shromáždil pět praporů a vyslal je proti Endoretovi, který vybudoval opevněný tábor u jezera Malga. Bitva trvala téměř čtyři hodiny. Opevnění a jámy zúžily prostor císařské armádě, ale mágové podpálili tábor a donutili Endoreta volit mezi uhořením, vodou a kapitulací. Protože neuměl plavat, vzdal se a roku 1346 byl veřejně popraven.
Theodorská kontrarozvědka
Theodor musel později čelit i spiknutí ze strany vlastní rodiny. Jeho vzdálený bratranec Augustus začal přesvědčovat šlechtu a dvorské postavy, že císařská koruna je slabá a že právě on dokáže říši vrátit starou krásu. Pokoušel se o úplatky a tajné dohody, ale několikrát se přepočítal. Když Theodor získal důkazy z více zdrojů, jednal okamžitě. Augusta uvrhl do žaláře a zatkl dalších patnáct osob. Proces známý jako Theodorská kontrarozvědka byl ostře sledovaný. Císař nechtěl působit slabě, a proto si některé věci nechal přikreslit a podplatil svědky. Roku 1353 bylo šest osob včetně Augusta popraveno, osm odsouzeno na doživotí a zbytek tvrdě potrestán.
Zákaz těžby a smrt pijana
Theodor se v pozdějších letech snažil říši uklidnit diplomatickými pakty a omezením konfliktů. Ekonomická situace však zůstávala špatná. Obchod klesal, trh byl přesycený a dokonce i drahé kameny prudce ztrácely hodnotu. Císař proto zakázal další těžbu drahých kamenů a vzácných surovin s výjimkou rudy a běžných materiálů. Tento krok mu vynesl kritiku některých lordů, ale na sklonku jeho života se ekonomika začala vyhrabávat z nejhoršího. Theodor zemřel na selhání jater. Byl znám jako velký pijan a dokázal během jediného večera vypít několik litrů tvrdého alkoholu. Po jeho smrti musel na trůn nastoupit velmi mladý Untred III.