Správní reforma Untreda IV.
Správní reforma Untreda IV. upravila vztah mezi městy, provinciemi, državami a říší. Zavedla jasná pravidla pro tok daní i odpovědnosti jednotlivých úrovní správy. Kolem roku 1450 byla reforma plně integrována a výrazně přispěla ke stabilizaci ekonomiky i řízení pozdního císařství.
Město, provincie, država, říše
Untred IV. převzal starší správní tradice a pokusil se z nich vytvořit jasnější a funkčnější systém. Základem se stala čtyřúrovňová struktura město, provincie, država a říše. Městům dal větší svobodu, ale zároveň stanovil přesné daňové povinnosti vůči vyšším úrovním správy. Tím se pokusil odstranit zmatek a nerovnosti v tom, kdo co platí a za co odpovídá.
Daňové toky a odpovědnosti
Neprovinční města odváděla dvacet procent daní provinčnímu vládci. Provinční guvernéři odváděli patnáct procent vládcům držav, pokud nebyli sami državným vládcem. Vládci držav pak odváděli deset procent císaři. Každá úroveň měla jasné úkoly. Města platila stráže a městské stavby, provincie cesty, vesnické projekty a provinční instituce, državy armádu a císař říšské budovy, hlavní město, nejvyšší soud a generální štáb.
Integrace nového systému
Reforma nebyla přijata okamžitě a ne všichni z ní byli nadšení. Někteří šlechtici se obávali ztráty starých výhod nebo nejasností při přechodu na nový systém. Kolem roku 1450 však byla reforma plně integrována a začala se vyplácet. Říše získala přehlednější správu, stabilnější finance a jasnější rozdělení odpovědnosti.