Untred IV. Správní
Untred IV. byl připravován na vládu dlouho a získal vzdělání i mimo říši. V posledních letech života svého otce jej často zastupoval, protože Untred III. byl nemocný. Po nástupu pokračoval v práci na Velké kronice Magnursie a provedl zásadní správní reformu systému město–provincie–država–říše. Ta jasně určila daňové toky a odpovědnosti jednotlivých úrovní správy. Roku 1452 byla dokončena Velká kronika, která se stala nejkopírovanějším dílem říše. Jeho vládu však poznamenal i temný krok – použití první biologické zbraně proti východním nomádům. Krátce poté zemřel na rychlou paralýzu, což mnozí vnímali jako cenu za jeho čin.
Dynastické informace
Vzdělaný dědic a pokračovatel kroniky
Untred IV. měl vládu jistou už delší dobu, a proto byl vyslán na několik univerzit i mimo říši, aby získal co nejlepší vzdělání. V posledních letech svého otce postupně získával zkušenosti s vládnutím, protože kvůli nemoci Untreda III. často přebíral jeho povinnosti. Po nástupu pokračoval v otcově velkém díle a nechal dále sepisovat kroniku celé historie říše. Tento projekt pro něj nebyl jen pamětní záležitostí. Chápal jej jako nástroj identity, který měl říši připomenout její jednotu, význam a dlouhou kontinuitu.
Reforma měst, provincií a držav
Untred IV. provedl jednu z nejdůležitějších správních reforem pozdního císařství. Upravoval vztah mezi městy, provinciemi, državami a říší. Městům poskytl větší svobodu, ale zároveň stanovil, že pokud jejich vládce není totožný s vládcem provincie, musí odvádět dvacet procent vybraných daní provinčnímu vládci. Provinční guvernéři odváděli patnáct procent vládcům držav, pokud sami državu neovládali. Vládci držav, tedy Korunní správci, pak odváděli deset procent císaři. Tento systém nastavil jasná pravidla, podle nichž každá úroveň správy získávala prostředky na své úkoly. Města platila stráž a budovy, provincie cesty, vesnice a provinční instituce, državy armádu a císař hlavní město, říšské úřady a nejvyšší instituce.
Plná integrace a dokončení Velké kroniky
Zavedení systému nebylo jednoduché, protože ne všichni šlechtici přijímali nové nastavení s nadšením. Přesto byl kolem roku 1450 plně integrován a začal se vyplácet. Říše získala přehlednější finanční a správní tok, který pomáhal stabilizovat ekonomiku i odpovědnost jednotlivých vládců. Roku 1452 byla dokončena Velká kronika Magnursie. Skládala se z 314 knih o průměrné délce pěti set stran a stala se bestsellerem i nejkopírovanější edicí knih v dějinách říše. Tím Untred IV. dokončil kulturní dědictví svého otce a vtiskl mu podobu, která přežila generace.
Nemoc jako zbraň
Roku 1460 čelila říše východní armádě složené převážně z nomádů. Ti žádali propuštění zajatých nomádských plenitelů, které pochytali Korunní správci na východě a jihovýchodě. Untred se rozhodl požadavku vyhovět, ale potají nechal zajatce nakazit speciální nemocí vytvořenou v laboratoři jedné z východních univerzit. Šlo o první skutečné použití biologické zbraně v Ulvenoru. Nemoc se měla projevit až po určité době a rozložit nomádskou armádu zevnitř. Untred věděl, že lék má pouze on. Když nemoc skutečně udeřila, plánoval pozdější výpravu k dobytí zbylých divokých nomádů.
Paralýza a podezření na osudovou cenu
Untred se výpravy nedožil. Stejně jako jeho otec jej postihla paralýza, ale průběh byl tentokrát mnohem rychlejší. Do měsíce od zjištění nemoci ležel na smrtelné posteli a zemřel. Mnozí lidé později jeho smrt vykládali jako cenu za použití nemoci proti nepřátelům. Ať už šlo o pověru, nebo morální interpretaci dějin, Untred IV. zůstal panovníkem mimořádných správních zásluh i děsivého kroku, který změnil hranice toho, co je říše ochotná udělat pro vítězství.