Výsledky hledání

Po oslabení elfské říše se pouštní skřeti znovu pokusili rozšířit svůj vliv. Tentokrát však čelili nečekanému sp…

Několik tisíc let po smrti Sylvar zůstávala elfská říše stále dominantní silou jižního Ulvenoru, avšak její jednota již nebyla tak pevná …

…ouštní skřeti, kteří přežili porážku u Javorového hvozdu, se po generace přizpůsobovali a obnovovali svou sílu. Nešlo o jednotnou říši, ale o síť …

Důlní trpaslíci byli v té době rozptýleni po celém Ulvenoru, kde zakládali doly a obchodní stanice. Jejich přítomno…

Spojenectví mezi elfy a důlními trpaslíky bylo neobvyklé. Obě rasy měly odlišný způsob života, kulturu i pohled na svět. Přesto …

Konflikt, který následoval, nebyl jednou rozhodující bitvou, ale sérií střetů napříč pouštními okraji, lesními hranicemi i horským…

Válka skončila postupným oslabením pouštních skřetů a jejich opětovným zatlačením do nehostinných oblastí. Neš…

… od mládí proslulý svou vášní pro lov. Zatímco jiní vládci hledali potvrzení síly v bitvách, on ji hledal v pronásledování zvěře, v pobytu mimo dv…

Gnómské učené společenstvo alchymie, vědy a magie.

Obávaná vražedná nebo lovecká organizace.

…sou symbolem naděje a světla v temnotě. Společenství bylo založeno roku 350 Niklovským chrámem boha Auris a rozšířilo se především v jižních částe…

Sesilatel uvalí na soupeře debuff, který omezí jeho úspěšné útoky na pouhý 1 bod poškození, dokud se z efektu n…

Magnus se narodil v době, kdy ještě neexistovalo jednotné království a moc byla rozdělená mezi významné lid…

Roku -903 se Magnus prohlásil králem a založil království Magnursia. Nešlo jen o symbolické povýšení jeho dosavadního pa…

Magnus I. není v kronikách popisován jako velký dobyvatel nebo slavný válečník. Jeho největší silou byla po…

Magnus měl několik dětí, které hrály v dynastickém vývoji důležitou roli. Dcera Jana pomohla upevnit spojen…

Ignác nebyl původně připravován jako hlavní nástupce trůnu. Tato skutečnost výrazně poznamenala celé jeho postavení. Do centra dyna…

Ignác I. nebyl v kronikách proslaven především zákony nebo výboji, ale svým chováním u dvora. Miloval velké hostiny, pití a okázalé projev…

Za vlády Ignáce I. proběhlo několik menších válek a pohraničních střetů, ale žádný z nich nevstoupil do děj…

…I. je někdy ve stínu větších jmen rodu Magnursů, protože nepřinesl dramatický zlom ani velké reformy. Přesto sehrál důležitou úlohu. Udržel jednot…

… měl několik synů. Ignác junior zemřel na nemoc a Jan zahynul při lovu. Nakonec tak koruna připadla Magnusovi II., později zvanému Prokletý. Tato …

Magnus II. nebyl mužem, kterého by jeho otec Ignác I. dlouho připravoval na kralování. Do role následníka h…

Krátce po korunovaci se na Magnusově tváři začaly objevovat nehojící se jizvy. V době, kdy se nemoci vysvětlovaly nejen lék…

Magnus II. se nakonec rozhodl k tomu, co bylo v dějinách rodu do té doby nevídané. Roku -840 dobrovolně ods…

Magnus II. zemřel v roce -837, jen tři roky po abdikaci. V dějinách nebývá připomínán jako velký reformátor…

Magnus III. usedl na trůn v pouhých osmnácti letech poté, co jeho otec Magnus II. abdikoval kvůli lepře. Ta…

Velkou část vlády Magnuse III. tvořily války a vnitřní mocenské boje. Král musel čelit nejen vnějším nepřátelům, ale i nebezp…

Magnus III. se proto rozhodl k mimořádně důležité změně. Zavedl pravidlo, že po smrti vládce se nástupcem s…

Magnus III. byl také jedním z nejplodnějších panovníků rané dynastie. Měl čtyři manželky a celkem čtrnáct d…

Magnus III. vládl téměř šedesát let, déle než kterýkoli z jeho předchůdců. Za tu dobu převedl království sk…

Otto I. byl jedním z prvních panovníků, kteří skutečně nastoupili podle nově ustaveného principu nejmladšího plnoletého syna. Už samotný…

O Ottově vládě se v kronikách nedochovalo tolik příběhů o velkých válkách nebo reformách jako o některých jeho předchůdcích a následnících. To v…

Přízvisko Urputný nezískal Otto I. kvůli velké válce nebo hrdinskému činu na bojišti, ale kvůli osobnímu skandálu, který se dlouho…

Otto I. nebývá řazen mezi největší jména rodu Magnursů, ale jeho vláda představuje důležitou spojovací etapu. Po dramatick…

Otto II. se původně nejmenoval Otto, ale Filip. Při korunovaci však přijal jméno svého otce, což byl krok s hlubokým symbolickým význa…

První léta Ottoovy vlády byla mimořádně úspěšná. Království rychle bohatlo a začalo těžit ze své polohy mezi více k…

Roku -723 vypukla První válka králů, když království Trabazar zaútočilo na Magnursii. Konflikt trval třináct let a patřil …

Po válce se Otto II. neuzavřel do pasivity. Naopak využil nově nabyté prestiže a pokračoval v posilování království. Rozšiřoval vli…

Otto II. zanechal po sobě dva zásadní syny. Leo, slavný vojevůdce a později vévoda Západní hlásky, se stal zárodkem …

Filip I. nastoupil na trůn po období vojenského napětí a dobře chápal, že další růst země nemůže být postaven jen na…

Jedním z nejzásadnějších kroků jeho vlády bylo zavedení jednotné měny pro celé království. Menší měděné mince a větší zla…

Filip spolu se svým bratrem Leem zavedl také profesionální armádu. To byl krok, který měl dalekosáhlé důsledky. Už nešlo jen o š…

…obní život se v kronikách objevuje překvapivě často, a to především v pozitivním světle. Jeho sňatek s Evou Trabazarskou, původně dynasticky domlu…

Filipovi synové zároveň ukazují, jak široce už tehdy dynastie uvažovala. Alfréd studoval v elfích zemích a po návratu se stal jedním…

Po smrti byl Filip pohřben vedle samotného zakladatele Magnuse I. a po dlouhá desetiletí byl mnohými označován za největšího krále Magnursie…

Cinbur vyrůstal v době rozkvětu. Království bohatlo, obchod fungoval a Magnursie měla stále silnější postavení mezi oko…

Jeho nejvýznamnějším počinem bylo vytvoření prvního lidského zákoníku. Tím došlo ke sjednocení pravidel napříč provinc…

Napětí vyústilo v otevřený konflikt známý jako Válka o nevolnictví, která probíhala v letech -631 až -628. …

…til Cinbur pozornost k severu. Do země začínalo přicházet stále více trpaslíků a s nimi i nové obchodní možnosti. Král včas pochopil, že se nejedn…

Na sklonku života zasáhla Cinbura osobní tragédie. Jeho jediný syn Bejmut zemřel za nejasných okolností a j…

Cinbur I. představuje panovníka přechodu. Převzal bohatnoucí a stále silnější stát a snažil se ho přetavit v právně vyspěl…

Yllona nastoupila na trůn na základě rozhodnutí svého otce Cinbura I., který po smrti syna Bejmuta odmítl předa…

Hned v prvních letech musela čelit civilním i rodovým povstáním. Některá dokázala potlačit silou, jiná musela uklidnit vyjednáváním. …

Skutečná katastrofa přišla ve chvíli, kdy nomádské kmeny zničily sousední království Huntie a začaly ohrožovat samot…

Po této krizi už Yllona nikdy plně nezískala důvěru lidu. Její jméno bylo spojováno s ústupky, slabostí a ztrátou dynastické bud…

Yllona I. bývala po staletí popisována nevlídně. Už její přízvisko Nevhodná odráží názor pozdějších mužských kr…

… I. pocházel z větve rodu spojené se Západní hláskou. Na trůn se dostal díky dohodě, kterou si vynutil jeho otec Ivo při záchraně království za vl…

…edním z jeho prvních kroků bylo zrušení autonomie Západní hlásky, kterou dříve získal jeho rod. Tím vyslal jasný vzkaz, že nechce být jen představ…

Po upevnění moci nebyla jeho vláda na první pohled tak dramatická jako předchozí roky. Právě v tom však spočívá její zvláštní ch…

Konrád I. je jednou z těch postav dynastie, které působí méně okázale než slavní reformátoři nebo váleční králové, ale jejich význam je m…

Magnus IV. vyrůstal ve stínu Konráda I., panovníka, který se k moci dostal chladnou vypočítavostí a nebál s…

Nejznámější a zároveň nejosudovější čin Magnusovy vlády souvisí se Sorcerem. V této době už se tajemství nové magie za…

Magnusova nedůvěra se časem proměnila v posedlost. Nechal zabít několik příslušníků vlastního rodu a postup…

Navzdory své temné pověsti nebyl Magnus IV. neschopným vládcem. Právě naopak. Vojensky a správně uvažoval v…

Po vraždě Cristiana se proti Magnusovi obrátila i část jeho nejbližších. V roce -497 vypukl takzvaný Jarní puč.…

Ferdinand nastoupil na trůn v mimořádně složité situaci. Jeho otec Magnus IV. byl svržen a otráven, dvůr byl roz…

Na severovýchodě se zvedla hrozba, kterou kroniky později nazývaly Černá armáda skřetů. Nešlo o běžné nájez…

Na rozdíl od mnoha jiných králů však Ferdinand nevládl jen mečem. Dobře chápal, že země oslabená vnitřním t…

Přízvisko Nebojácný nevyjadřovalo jen jeho chování v boji, ale i způsob, jakým převzal vládu po jedné z nejhanebnějších kapitol dyn…

Ferdinand II., známý před korunovací jako Vavřín, nenavázal na otce především ve způsobu života. Neusiloval o ob…

Nejznámějším symbolem jeho vlády se stal Velký dům hříchů, rozsáhlé místo zábavy, rozkoše a dvorské politiky, které nemělo v Ulvenoru obdoby. Pr…

Na konci života Ferdinand přibral natolik, že podle kronik už nedokázal používat původní trůn. Nechal proto…

Ferdinand II. zemřel na problémy spojené s obezitou. V kronikách se tato smrt často objevuje s ironickým podtext…

…edním z nejznámějších příběhů jeho života je setkání s Belou, chudou pastýřkou, již podle legend objevil při jednom honu. Bela byla považována za …

Za vlády Lea I. nečelilo království tak zásadnímu vnějšímu ohrožení jako za jiných panovníků. To však nezna…

Leo I. zemřel tak, jak žil. Při posledním honu byl napaden medvědem a o několik dní později zraněním podlehl. Tento konec…

Richard převzal trůn po smrti Lea I. a zdědil nejen korunu, ale i velmi komplikované rodinné poměry. Už samotn…

Richard velmi dobře rozuměl síle bohatství. Jeho nejvýznamnějším hospodářským krokem bylo prodání starobylých …

Jeho největším kulturním odkazem byly Richardovy hry. Šlo o velkolepé slavnosti pořádané jednou za pět let, které zahrnovaly sportovní…

Richardův rodinný život patřil k nejvýbušnějším v celé dynastii. S Belou měl jednoho syna, ale později se obáv…