Bitva u Huzenských skal
Bitva u Huzenských skal znamenala jednu z nejvýznamnějších porážek vlády Alfréda I. Vítězné tažení Magnursie zde narazilo na gnómskou lest a ukázalo, že ani slavná armáda praporců není neporazitelná, zvláště pokud se opře o nespolehlivé žoldnéřské jádro.
Gnómská odpověď na magnurský vzestup
Poté co Alfréd I. dobyl další lidská království a pronikal i na elfská území, začali gnómové stále výrazněji ohrožovat Trabazar. Král musel rozšířit své armády a stále více se opíral o žoldnéře z řad orků, skřetů a koboldů. Tato síla byla početná, ale méně soudržná než tradiční jádro vojska. Gnómové to vycítili. Namísto čelního střetu připravili lest, která měla protivníka nalákat do nevýhodného prostoru a narušit jeho koordinaci.
Pád dvou praporců
U Huzenských skal byly dva magnurské praporce rozdrceny. Porážka byla o to citelnější, že nešlo o nešťastnou drobnost na okraji tažení, ale o výrazný otřes v období, kdy se Alfréd zdál téměř neomylný. Bitva ukázala, že i nejlépe organizovaný systém se může zlomit, pokud protivník správně využije terén, překvapení a slabší soudržnost cizorodých jednotek. Z hlediska psychologického to byla rána nejen vojsku, ale i samotnému králi.
Začátek Alfrédova vnitřního pádu
Právě po této porážce začal Alfréd propadat stále hlubší posedlosti obnovováním armády. Z Huzenských skal si neodnesl jen vojenské poučení. Odnesl si i strach, že pokud nepřestane neustále tlačit vpřed, vítězná legenda se zlomí. Bitva tak není důležitá jen sama o sobě. Je i bodem, od nějž se začíná lámat psychika jednoho z největších magnurských králů.