Základní pravidla

Vytváření postavy

Každé dobrodružství v Howl of Eternity začíná jedním zásadním krokem – vytvořením vlastní postavy. Není to jen soubor čísel, schopností a vyplněných kolonek, ale především začátek příběhu, který si s sebou přinášíte do světa. Kým vaše postava byla předtím, než vstoupila do první hospody, prvního cechu nebo prvního souboje? Co ji formovalo, co ji pohání a jakým směrem se bude vyvíjet? Právě to všechno se odráží už v samotné tvorbě. Při vytváření postavy si postupně volíte rasu, která určuje přirozené předpoklady, vrozené schopnosti a základní výhody vaší postavy. Následně rozdělujete body mezi staty, které definují sílu, obratnost, odolnost, inteligenci, moudrost a další pilíře fungování postavy. Tyto volby mají přímý dopad na to, jak si povedete v boji, v sociálních situacích i při řešení nejrůznějších problémů mimo souboj. Dále přichází na řadu dovednosti, schopnosti a případně i kouzla. Právě v této části se z obecného základu začíná rodit skutečná herní identita postavy. Někdo se stane odolným bojovníkem první linie, jiný tichým lovcem, další podpůrným léčitelem nebo ničivým mágem. Aby byl celý proces přehledný a dostupný i pro nové hráče, vznikl webový tvůrce postavy, který vás provede jednotlivými kroky, automaticky dopočítá hodnoty a pomůže vám pochopit vztahy mezi staty, dovednostmi, schopnostmi a dalšími systémy. Jakmile je vaše postava hotová, nestává se jen herní jednotkou, ale plnohodnotnou součástí světa. Každá volba při tvorbě určuje nejen to, co postava umí, ale i jaký příběh bude během kampaně vyprávět.

Tvorba postavy je v HoE záměrně detailní, protože právě ona určuje základ celého zážitku ze hry. Čím lépe hráč chápe svou postavu už na začátku, tím snáz se v ní později orientuje a tím přirozeněji s ní dokáže hrát.

Webový tvůrce postavy

Howl of Eternity počítá s tím, že tvorba postavy může být pro nové hráče náročná. Proto je součástí systému i webový tvůrce postavy, který celý proces výrazně zpřehledňuje. Hráč v něm prochází jednotlivé kroky jeden po druhém, vybírá rasu, podrasu, povolání, rozděluje staty, volí dovednosti, schopnosti a případně kouzla. Systém zároveň automaticky počítá výsledné hodnoty a pomáhá odhalit chyby, které by při ruční tvorbě mohly snadno vzniknout. Výhodou builderu není jen pohodlí, ale i lepší pochopení návazností mezi jednotlivými částmi postavy. Hráč díky tomu lépe vidí, proč je určitá volba silná, kde naopak vzniká slabina a jak spolu různé části buildu souvisí. I zkušenější hráči tak mají díky tvůrci rychlejší a bezpečnější cestu k finální podobě své postavy.

Tvůrce postavy není náhradou pravidel, ale jejich praktickým nástrojem. Pomáhá dostat teorii do použitelné podoby a zrychluje přechod od čtení pravidel k samotnému hraní.

Když si postava zvolí špatný směr

Howl of Eternity počítá s tím, že zejména na začátku kampaně nebo při prvním setkání se systémem si hráči nemusí vždy zvolit ideální atributy. Některé volby mohou znít dobře na papíře, ale v praxi se ukáže, že daný stat, schopnost nebo kouzlo postava skoro nevyužívá, nebo že se v partě objevil jiný hráč, který umí daný směr pokrýt mnohem lépe. Taková situace může snižovat radost ze hry, a proto HoE nechává otevřenou cestu, jak některé části postavy postupně upravit. Ve světě proto existuje speciální lektvar, který umožňuje postavě odstranit jednu schopnost, jednu úroveň dovednosti, jedno kouzlo nebo tři body ze statů. Tyto tři body mohou odpovídat jedné až třem konkrétním hodnotám, protože cena zvyšování jednotlivých statů není ve všech pásmech stejná. Takový lektvar by ale nikdy neměl být levný. Naopak je vhodné, aby stál nezanedbatelné množství zlaťáků, případně i zkušeností, a jeho cena se v čase zvyšovala. Čím vyšší level postava má, tím větší má šanci, že zjistí, že některé staré volby už pro ni nejsou tak užitečné a že by se raději rozvíjela jiným směrem. Právě proto je důležité, aby změna byla možná, ale nikdy ne zadarmo. Naopak rasa, podrasa a povolání se ze samotné podstaty postavy měnit nedají. Tyto volby představují základ identity hrdiny a jejich změna by v praxi znamenala vytvoření zcela jiné postavy, nikoliv úpravu stávající.

Cílem tohoto systému není podporovat neustálé přestavování postavy podle momentální výhody. Má spíš chránit hráče před tím, aby kvůli jedné špatné volbě přišli o dlouhodobou radost ze své postavy.

Nevyužité body a plánování do budoucna

V Howl of Eternity neplatí, že hráč musí při každé tvorbě nebo level upu okamžitě utratit všechny dostupné body. Postava si může body ve statech, dovednostech i schopnostech ponechat do dalších úrovní a využít je až ve chvíli, kdy hráč lépe uvidí, jakým směrem se chce rozvíjet. To je užitečné hlavně u schopností, protože ty jsou omezené nejen počtem bodů, ale i úrovní postavy. Někdy proto dává větší smysl nevzít si na začátku méně zajímavou schopnost jen proto, aby byl slot zaplněný, a místo toho si jeden nebo dva body ponechat na 5. level, kde už mohou být dostupné výrazně silnější nebo tematicky vhodnější volby. Takové rozhodnutí je ale vždy výměnou za okamžitou sílu. Postava, která své body nevyužije, bude v danou chvíli teoreticky slabší než jiná postava, která investovala vše okamžitě. HoE tak dává hráčům svobodu plánovat do budoucna, ale zároveň za ni požaduje cenu v podobě menší síly v přítomnosti.

Tento systém dává hráčům větší kontrolu nad dlouhodobým vývojem postavy a pomáhá vyhnout se unáhleným volbám. Zároveň ale zachovává důležitý princip, že síla, kterou si hráč nechá do budoucna, se neprojeví hned.

Nultá session a společná tvorba postav

Při prvním setkání s pravidly Howl of Eternity je velmi doporučeno uspořádat takzvanou nultou session. Jde o sezení, které ještě neslouží samotnému příběhu, ale přípravě na něj. DnD master během něj vysvětlí hráčům pravidla, představí svět, domluví se s nimi na stylu kampaně a společně s nimi začne vytvářet postavy. Tvorba postavy je v HoE poměrně detailní a časově náročná, takže je dobré s tím dopředu počítat a nebrat ji jako něco, co se stihne během pár minut před prvním hraním. Právě v nulté session je nejlepší prostor pro otázky, nejasnosti a společné domlouvání. Pokud hráči pravidla neznají, je dobré si je nejprve pořádně pročíst a to, čemu nerozumí, probrat ještě před ostrým startem kampaně. Společná tvorba má navíc velkou výhodu v tom, že si hráči mohou navzájem hlídat překryvy a doplňovat se. Je vhodné postupovat po vrstvách – nejprve společně řešit základ, tedy rasu, podrasu a povolání, potom staty, následně dovednosti, schopnosti a případně kouzla. Když všichni vidí, co si ostatní berou, snadněji si uvědomí, na co se sami nemusí zaměřovat a kde naopak v partě vzniká slabé místo. Je také velmi doporučeno udělat během nulté session krátký trénink nebo úvodní zkoušku. Může jít třeba o první den v cechu, cvičný souboj nebo jednoduchou scénu, kde si hráči i DnD master poprvé vyzkouší základní mechaniky v praxi. To je cenné nejen pro hráče, ale i pro vypravěče, protože si na vlastní oči ověří, jak jeho svět a pravidla fungují v pohybu a jestli něco nepotřebuje upravit dříve, než začne skutečná kampaň.

Nultá session je jeden z nejlepších nástrojů, jak předejít zmatku, špatným buildům a nedorozuměním uvnitř party. Čím lépe je tento začátek zvládnutý, tím plynuleji pak funguje samotná hra.

Složení party a týmová rovnováha

Při vytváření postav je dobré myslet nejen na to, co zní zajímavě jednotlivci, ale i na to, jak bude fungovat celá skupina dohromady. HoE sice hráčům nebrání, aby si vytvořili partu složenou třeba ze samých mágů, ale v praxi může taková skupina velmi rychle narazit na problémy. Pokud v týmu chybí někdo, kdo vydrží v první linii, někdo, kdo léčí, nebo někdo, kdo zvládá sociální a průzkumné situace, může být dobrodružství výrazně těžší nebo jednostrannější, než by hráči čekali. Proto je vhodné, aby se hráči během tvorby navzájem bavili o tom, co chtějí hrát. Nemusí si nutně rozdělit role jako v klasickém MMO, ale měli by vědět, kde se jejich postavy překrývají a kde naopak vzniká prázdné místo. To pomáhá nejen balancu boje, ale i příběhu, protože každá postava pak má větší šanci najít svou vlastní hodnotu.

Dobře fungující parta nevzniká náhodou. Nemusí být dokonalá, ale měla by alespoň základně počítat s tím, že různé části hry vyžadují různé druhy silných stránek.

Pravidla jako základ, ne jako klec

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Profil postavy

Jakmile je vaše postava vytvořená, začíná její skutečný život ve světě Howl of Eternity. Od této chvíle už není jen návrhem – stává se živou součástí příběhu, která se bude měnit, růst a reagovat na události kolem sebe. Profil postavy slouží jako její paměť. Uchovává všechny důležité informace – staty, dovednosti, schopnosti, kouzla i vybavení. Zároveň zaznamenává i to, co se během dobrodružství stane: zranění, efekty, získané předměty nebo nové zkušenosti. Aby bylo sledování všech těchto změn co nejjednodušší, můžete využít webový character sheet. Ten vám umožní mít vše přehledně na jednom místě, automaticky pracovat se změnami a snadno reagovat na vývoj postavy během hry. Level up, nové vybavení nebo změny ve schopnostech tak máte vždy pod kontrolou. Profil postavy není jen technický nástroj – je to záznam vaší cesty. Každé rozhodnutí, každé zranění i každé vítězství se do něj postupně zapisuje.

Backstory postavy

Každá postava má svůj příběh. Odkud pochází, co zažila a proč se vydala na cestu dobrodružství? Backstory dává postavě smysl a pomáhá ji ukotvit ve světě. Nemusí být dlouhá ani složitá, ale měla by být uvěřitelná. Dovednosti a schopnosti postavy by měly odpovídat tomu, co skutečně prožila. Pokud byla celý život válečníkem, bude bojovat jinak než někdo, kdo vyrůstal mezi učenci nebo na ulici. Dobře zpracovaná backstory zároveň dává vypravěči prostor zapojit vaši postavu do příběhu a vytvořit momenty, které budou osobní a zapamatovatelné.

Vývoj a vyváženost

Postava se během hry neustále vyvíjí. Získává nové schopnosti, vybavení i zkušenosti, které ji posouvají dál. Tento růst by měl být přirozený a odpovídat tomu, co postava ve světě skutečně zažila. Na začátku by postavy neměly být přehnaně silné. Právě postupný vývoj je tím, co dělá hru zajímavou – každý nový krok, každé vylepšení a každé rozhodnutí má svou váhu. Vypravěč dohlíží na to, aby hra zůstala vyvážená a zábavná pro všechny. Zároveň je ale důležité, aby i hráči aktivně sledovali vývoj své postavy a udržovali její profil aktuální. Díky tomu budete mít vždy jasný přehled o tom, kým vaše postava je… a kam se může ještě posunout.

Základ hodů

Hody v Howl of Eternity nejsou jen o štěstí, ale o kombinaci statů, dovedností a schopností postavy.

Na rozdíl od klasického DnD zde výsledek ovlivňuje více faktorů. Díky tomu se vyplatí postavu specializovat a přemýšlet nad jejím vývojem.

Hod na stat

Hod na dovednost

Kritický úspěch

Kritický úspěch představuje moment, kdy se postavě něco podaří mimořádně dobře. Nejde jen o splnění úkolu, ale o jeho výrazně lepší provedení, které může přinést výhodu, zrychlení akce nebo další pozitivní efekt.

Kritický neúspěch (dovednosti)

Kritický neúspěch představuje situaci, kdy se postavě něco výrazně nepovede. Nejde jen o neúspěch, ale o komplikaci, která může zhoršit situaci nebo přinést nové problémy.

Hody v boji

Role DnD mastera

DnD master určuje obtížnost hodů a jejich kontext.

Flexibilita pravidel

Pravidla jsou vodítko, ne omezení.

Rozhovory jako součást světa

Ve světě Howl of Eternity se dobrodružství neodehrává jen v soubojích a průzkumu nebezpečných míst. Velká část hry vzniká v rozhovorech, rozhodnutích a vztazích mezi postavami. Během kampaně budete potkávat široké spektrum osobností – od obyčejných vesničanů, obchodníků a strážných až po šlechtu, vůdce cechů, kněze nebo nebezpečné manipulátory. Každá z těchto postav může mít vlastní cíle, motivace a pohled na svět, který ovlivní, jak bude na hráče reagovat. Sociální interakce tak často rozhodují o tom, zda si parta získá spojence, vyhne se konfliktu, získá důležité informace nebo naopak vyvolá problém, který přeroste v boj nebo dlouhodobý konflikt. Rozhovory nejsou jen doplněk k akci, ale plnohodnotná součást hry, která může měnit směr celé kampaně.

Sociální interakce propojují příběh, svět i mechaniky. Dobře odehraná konverzace může mít stejnou váhu jako vyhraný souboj.

Styl roleplaye a přístup ke hře

Každá skupina má jiný styl komunikace. Některé kampaně jsou více atmosférické, pomalé a zaměřené na detailní roleplay. Jiné jsou svižnější a více orientované na akci, kde jsou rozhovory kratší a více věcné. Stejně tak každý DnD master pracuje s NPC jiným způsobem – může měnit hlas, tempo řeči, slovník nebo chování jednotlivých postav, aby působily živěji a odlišně. Howl of Eternity tento přístup nijak neomezuje. Naopak podporuje flexibilitu a přizpůsobení stylu hry konkrétní skupině. Důležité není, jak přesně rozhovory vedete, ale aby působily přirozeně, zapadaly do světa a byly pro všechny hráče zábavné.

Neexistuje jediný správný způsob, jak hrát sociální interakce. Důležitá je konzistence stylu a společná dohoda v rámci skupiny.

Kdy použít hody a kdy ne

Hody při sociálních interakcích slouží jako nástroj, nikoliv jako povinnost. Pokud je výsledek situace jasný, dobře odehraný nebo logicky vyplývá z okolností, není nutné házet kostkami. V jiných případech ale mohou hody pomoci určit, jak silně zapůsobila slova postavy, zda protistrana uvěřila lži nebo jak úspěšné bylo vyjednávání.

Hody by měly přidávat napětí a nejistotu, ne brzdit plynulost hry.

Diplomacie, manipulace a nátlak

Diplomacie představuje základní nástroj pro ovlivňování ostatních postav. Nejde však jen o přesvědčování. Pod tuto dovednost spadá široká škála přístupů – od uklidnění konfliktu, přes vyjednávání a získávání informací až po manipulaci, zastrašování nebo lhaní.

Úrovně jsou orientační a vždy záleží na rozhodnutí vypravěče.

Reputace a vztahy

Chování postavy ve světě má dlouhodobé důsledky. Postupně si buduje reputaci, která ovlivňuje, jak na ni reagují ostatní. Některé frakce ji mohou vnímat jako spojence, jiné jako hrozbu. Reputace se může lišit podle regionu, organizace nebo jednotlivých NPC.

Reputace dává světu paměť a propojuje jednotlivé události v kampani.

Opakované pokusy

Neúspěch neznamená konec, ale změnu situace. Hráči mohou zkusit jiný přístup, ale musí dávat smysl v rámci příběhu.

Důsledky rozhodnutí

Každá sociální interakce by měla mít důsledky. Úspěch může otevřít nové možnosti, zatímco neúspěch může situaci zkomplikovat, změnit vztahy nebo vytvořit nový konflikt. Svět by měl reagovat na to, co hráči říkají a dělají, nejen na to, jak dobře hodí kostkami.

Důsledky dávají rozhodnutím váhu a činí svět uvěřitelným.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Peníze jako součást dobrodružství

Ekonomika ve světě Howl of Eternity není jen vedlejší systém, ale plnohodnotná součást hry, která ovlivňuje tempo postupu, sílu postav i rozhodování celé družiny. Zlaťáky nejsou jen číslo v inventáři – představují možnosti. Lepší vybavení, silnější lektvary, přístup k unikátním službám nebo vliv v určitých částech světa. Dobře nastavená ekonomika vytváří přirozený pocit růstu. Na začátku si hráči musí rozmýšlet každou větší investici, zatímco v pozdějších fázích hry pracují s většími částkami, ale zároveň čelí výrazně dražším možnostem. Právě tento balanc mezi příjmem a výdaji je klíčem k tomu, aby hra neztratila napětí ani ve vyšších úrovních.

Ekonomika určuje, jak rychle postavy sílí. Pokud není správně nastavená, může hra ztratit výzvu nebo naopak hráče zbytečně brzdit.

Zlaťáky a hodnota peněz

Základní měnou ve světě Howl of Eternity jsou zlaťáky. Ty slouží jako hlavní prostředek směny mezi postavami, obchodníky a dalšími NPC. Hodnota zlaťáků by měla být ve světě vnímána realisticky – běžný člověk s nimi hospodaří opatrně, zatímco dobrodruzi s nimi pracují jako s nástrojem pro svůj růst.

Peníze dávají hráčům svobodu rozhodování. Čím lépe funguje ekonomika, tím smysluplnější jsou jejich volby.

Obchodování a denní slevy

Obchodování v Howl of Eternity může výrazně ovlivnit ekonomiku celé družiny. Místo opakovaného vyjednávání u každého obchodníka se doporučuje používat jednoduchý a přehledný systém denních slev. Každé ráno jeden hráč z družiny provede hod na dovednost obchodování. Výsledná hodnota (součet kostek a bonusů) určuje procentuální slevu, kterou má celá družina po zbytek dne u všech obchodníků. Například hráč s obchodováním na úrovni 3 a bonusem +8 hází třemi kostkami. Pokud na kostkách hodí celkem 9, přičte bonus +8 a dostane výsledných 17. To znamená, že celá družina má daný den slevu 17 % na všechny nákupy.

Tento systém podporuje týmovou hru a dává ekonomice jednoduchý, ale funkční rámec.

Prodej a rovnováha ekonomiky

Prodej předmětů by měl být vždy méně výhodný než jejich nákup. Hráči by neměli mít možnost snadno vydělávat pouze přeprodejem zboží bez rizika. Ekonomika by měla motivovat k dobrodružství, ne k obchodnímu exploitování systému.

Ekonomika by měla podporovat rozhodování, ne jednoduché obcházení systému.

Banky a ukládání peněz

V některých částech světa, zejména ve větších městech a v rámci císařství, mohou hráči využívat bankovní služby. Ty umožňují bezpečně ukládat peníze a chránit je před ztrátou během dobrodružství.

Banky přidávají do hry strategické rozhodování mezi dostupností peněz a jejich bezpečností.

Ekonomické události a vliv světa

Ekonomika světa není statická. Události jako války, hladomory, politické změny nebo objevení nových zdrojů mohou ovlivnit ceny, dostupnost zboží i chování obchodníků. DnD master může tyto prvky využít k oživení světa a vytvoření nových herních situací.

Dynamická ekonomika dělá svět živějším a méně předvídatelným.

Doporučení pro DnD mastera

Poznámka pro hráče

Boj ve světě Howl of Eternity

Souboj v Howl of Eternity není jen o prostém porovnání síly dvou protivníků. Každý střet představuje kombinaci taktiky, vybavení, schopností a správného načasování. Boj je navržen tak, aby hráče odměňoval za promyšlená rozhodnutí, spolupráci v rámci party a schopnost přizpůsobit se tomu, co se právě děje na bojišti. I zdánlivě jednoduchý střet se může rychle změnit ve velmi nebezpečnou situaci, pokud jedna strana podcení obranu, špatně načasuje kouzlo nebo dovolí nepříteli získat výhodu hned na začátku.

Soubojový systém v HoE klade důraz na plynulost, ale zároveň ponechává dostatek prostoru pro taktické plánování. Hráči by měli mít pocit, že každé rozhodnutí v boji něco znamená a že způsob, jakým ke střetu přistupují, může ovlivnit jeho výsledek stejně silně jako samotné statistiky postavy.

Útok a obrana

Základem každého střetu je vztah mezi útokem a obranou. Postava může zaútočit pouze se zbraní, kterou má aktuálně připravenou v ruce. Pokud chce během boje přejít na jinou zbraň, například na sekundární čepel nebo jiný typ výbavy, musí si ji nejprve přehodit do ruky, což zabere celý jeden tah. To znamená, že změna výzbroje je vždy taktické rozhodnutí a není možné ji provádět bez rizika. Před samotným útokem může postava využít různé schopnosti nebo kouzla, která nevyžadují vyvolávání. Tím si může připravit lepší podmínky pro zásah, posílit útok nebo zhoršit obranu soupeře. Jakmile dojde na samotný útok, útočník provede hod kostkou a přičte k němu všechny relevantní bonusy. Obránce si naproti tomu zvolí způsob obrany – buď Obranné manévry, nebo Úhyb – a následně si spočítá svou výslednou obrannou hodnotu. Pokud útočník svou výslednou hodnotou překoná obranu cíle, útok zasáhne. Jestliže se obránce ubrání, útok je odvrácen a k poškození nedojde. V případě rovnosti vítězí útočník, aby souboje neztrácely tempo a neuvízly v nekonečném přetlačování bez výsledku.

Útok a obrana v HoE nejsou oddělené světy, ale dvě části jednoho přímého střetu. Hráč proto neřeší jen to, jak silně umí zasáhnout, ale i to, jaký styl obrany je v danou chvíli proti konkrétnímu útoku nejvýhodnější.

Co vstupuje do hodu na útok a obranu

Aby byl souboj co nejčitelnější, je důležité vědět, z čeho se výsledný útok a obrana skládají. Útočník při svém hodu nepoužívá jen prostý hod kostkou, ale přičítá k němu všechny výhody a nevýhody, které se k situaci vztahují. To stejné platí pro obránce. Útočník při hodu na útok přičítá výhodu nebo nevýhodu zbraně proti zvolenému stylu obrany, bonusy z očarování, lektvarů a vylepšení zbraně, bonusy z kouzel, schopností a dalších efektů a také bonus z dovednosti na použitý typ zbraně. Obránce si naopak do své obrany započítává výhodu nebo nevýhodu štítu a zbroje pro zvolený styl obrany, bonusy z očarování a lektvarů, bonusy z kouzel, schopností a dalších efektů, dovednost pro Obranné manévry nebo Úhyb a také počet bodů v odpovídajícím statu – tedy odolnost pro Obranné manévry a obratnost pro Úhyb.

Ve chvíli, kdy hráč chápe, z čeho se jeho útok a obrana skládají, získává mnohem větší kontrolu nad tím, jak svou postavu stavět a jak se rozhodovat během boje.

Poškození

Úspěšný zásah automaticky neznamená plné zranění v celé síle útoku. Výsledné poškození se v Howl of Eternity počítá v několika krocích, aby se zohlednila jak síla útočníka, tak kvalita obrany cíle. Nejprve se vezme základní poškození zbraně. K němu se přičte bonus ze statu – síla u zbraní na blízko nebo obratnost u zbraní na dálku. Následně se přidají bonusy z kouzel, schopností, očarování a dalších efektů, které útok právě posilují. Od této výsledné hodnoty se odečte Obranné číslo cíle, které je složeno ze zbroje, štítu a dalších obranných efektů. Teprve potom se na zbylé poškození aplikuje procentuální redukce podle odolnosti cíle. Díky tomu mohou dobře vybavené nebo odolné postavy výrazně zmírnit i velmi silný zásah. Speciální situace, schopnosti nebo některé typy útoků mohou tento základní postup upravovat, ale obecně se poškození vždy řídí tímto principem.

Tento systém dává smysl jak z herního, tak z příběhového hlediska. Zásah se nejprve musí dostat skrz fyzickou ochranu a až poté se ukáže, jak dobře tělo postavy zvládá skutečné poranění.

Kolo a tah

V Howl of Eternity je důležité rozlišovat mezi kolem a tahem. Kolem se rozumí jeden kompletní cyklus, během kterého všechny zúčastněné strany – hráči i nepřátelé – provedou svůj tah. Tah je naopak konkrétní okamžik, ve kterém jedná jedna postava. Toto rozlišení je velmi důležité hlavně u kouzel a schopností, jejichž trvání je vyjádřeno v kolech. Pokud například efekt trvá 3 kola, znamená to, že začne působit během tahu postavy, která jej vyvolala, a potrvá po zbytek tohoto tahu plus následující 2 její tahy. Před jejím čtvrtým tahem tedy skončí. V prvním kole vždy začíná postava, která jako první zaútočila, nebo ta, která uspěla v překvapivém útoku. Parta hrdinů si pak vždy sama určí, v jakém pořadí budou její členové bojovat. Pokud je pouze část postav součástí překvapení, začínají ony, poté obránci a nakonec zbytek týmu, který v daném kole ještě nejednal. V dalších kolech se už používá stejné pořadí, pokud jej nezmění nějaký efekt.

Rozlišení kola a tahu je klíčové hlavně pro schopnosti s trváním, cooldownem a pro plánování spolupráce v rámci celé party.

Vyvolávání kouzel a koncentrace

Ne všechna kouzla v Howl of Eternity fungují okamžitě. Silnější magie často vyžaduje vyvolávání, během kterého se postava soustředí na správné vedení energie a dokončení efektu. To znamená, že kouzelník nebo jiný uživatel magie je během této doby zranitelnější a musí pečlivě hlídat, zda jeho soustředění nic nenaruší. Pokud má kouzlo například vyvolání na 2 kola a postava jej začne vyvolávat v 5. kole, v tomto tahu si nejprve hodí na magii, aby zjistila, zda se vyvolání vůbec zdařilo. Tím její tah končí. V 6. tahu pokračuje ve vyvolávání a nemůže použít žádnou jinou hlavní akci. V 7. tahu se efekt kouzla automaticky projeví na začátku jejího tahu, začne jeho cooldown a postava může normálně pokračovat další akcí. Pokud je postava během vyvolávání zasažena a neubrání se útoku, musí si hodit na koncentraci. Při úspěchu kouzlo pokračuje, při neúspěchu se vyvolání přeruší a kouzlo se považuje za neúspěšné. Cooldown se v takovém případě začne počítat od okamžiku přerušení.

Vyvolávání kouzel přidává do boje důležitou vrstvu rizika. Silná magie je velmi mocná, ale vyžaduje čas, ochranu ze strany týmu a správné načasování.

Kritický zásah

Kritický zásah je speciální forma kritického úspěchu, která nastává v boji ve chvíli, kdy útok výrazně překoná obranu protivníka. Nejde tedy o náhodnou odměnu za konkrétní číslo na kostce, ale o situaci, kdy je převaha útočníka natolik výrazná, že obrana soupeře zcela selže. Ke kritickému zásahu dojde tehdy, pokud je výsledný hod na útok, včetně všech bonusů, alespoň dvojnásobný oproti celkové obraně soupeře. V takovém případě se hodnota poškození zdvojnásobí. Kritický zásah reprezentuje mimořádně přesný, tvrdý nebo dokonale načasovaný útok, který nepřítel nedokázal včas přečíst ani odvrátit.

Kritický zásah v HoE není založen na štěstí jednoho čísla, ale na skutečné převaze v souboji. Díky tomu působí férověji a více odráží kvalitu útoku.

Překvapení

Překvapení je mechanika, která může rozhodnout o začátku celého boje ještě dříve, než si nepřítel vůbec uvědomí, že je v ohrožení. Pokud se postava dokáže tiše přiblížit k protivníkovi a zaútočit z výhodné pozice, může si tím připravit velmi silný vstup do střetu. Překvapení se vyhodnocuje střetem plížení útočníka a pozorování cíle. Pokud útočník zvítězí, nepřítel je překvapen, což znamená, že během prvních 5 kol souboje získává postih −3 na útok i obranu. Pokud se naopak překvapení nepodaří a obránce situaci zachytí včas, začíná souboj on. Každá postava hází samostatně, takže je možné, že jen část skupiny bude mít výhodu překvapení, zatímco zbytek se do boje zapojí až běžným způsobem.

Překvapení odměňuje opatrnost, plížení a dobré plánování. Je to jeden z hlavních nástrojů, jak zahájit boj ve výhodnější pozici.

Boj se dvěma zbraněmi

Postava může bojovat se dvěma zbraněmi současně, což jí umožňuje vést rychlé a agresivní kombinace útoků. Tento styl boje je však náročný na koordinaci a výrazně mění způsob, jakým postava funguje v souboji. Protože obě ruce zaměstnávají zbraně, postava při tomto stylu nemůže používat štít a přichází tak o důležitou část své obrany. Kromě toho jsou jednoduché a exotické zbraně v tomto stylu jediné, se kterými lze tímto způsobem efektivně bojovat, a jejich bonusy na hody i poškození jsou sníženy o 50 %, aby se zohlednila náročnost synchronizace obou útoků. Jde tedy o styl pro hráče, kteří chtějí maximalizovat ofenzivní tlak, ale jsou ochotni obětovat část své ochrany. Pokud postava získá speciální schopnosti zaměřené na boj se dvěma zbraněmi, může tyto postihy postupně zmírnit nebo zcela odstranit.

Boj se dvěma zbraněmi není automaticky silnější než klasický styl. Je to jiný přístup, který vyměňuje obranu a stabilitu za tlak, rychlost a agresi.

Útěk ze souboje

Útěk ze souboje je riskantní rozhodnutí, které může zachránit život celé party, ale zároveň se může velmi snadno obrátit proti ní. Nejde o běžnou akci, kterou by bylo možné zkoušet každé kolo bez následků. Pokus o útěk představuje vědomé rozhodnutí obětovat vlastní tah a zaměřit se čistě na únik. Postava během svého tahu neútočí ani neprovádí jinou hlavní akci. Místo toho si hází na plížení, přičemž obtížnost určuje DnD master podle prostředí, počtu nepřátel, vzdálenosti, chaosu na bojišti a dalších okolností. Pokud uspěje, neuniká pouze ona sama, ale podaří se uniknout celé partě. Souboj je tím okamžitě ukončen. Pokud pokus neuspěje, postava v souboji zůstává a ztrácí svůj tah. Další členové týmu pak musí pokračovat v boji nebo hledat jiný způsob, jak situaci vyřešit. Pokud se postavy do boje později znovu vrátí a vypravěč to dovolí, považuje se tento nový střet za samostatný souboj a celý dosavadní průběh se resetuje. Kritický úspěch při útěku může přinést dodatečnou výhodu, například získání předmětu nebo důležité informace o nepřátelích. Kritický neúspěch naopak znamená, že postava ztrácí tah a při následující obraně se nemůže bránit, protože byla vyvedena z rovnováhy, zachycena nepřítelem nebo se dostala do krajně nevýhodné pozice. Další pokus o útěk po neúspěchu je možný až po 20 kolech.

Útěk není jednoduchá záchranná brzda, ale plnohodnotné strategické rozhodnutí. Ve správnou chvíli může zachránit celou skupinu, ve špatnou chvíli naopak otevře nepříteli cestu k dalšímu tlaku.

Konec souboje

Souboj končí vítězstvím jednoho týmu – buď party hrdinů, nebo nepřátel. Pokud zvítězí hráči, získávají zkušenosti, zlaťáky a případně i předměty, které po nepřátelích zůstaly. Pokud naopak prohrají a jejich postavy zemřou, musí projít následky smrti, tedy ztrátou části zkušeností a zlaťáků podle pravidel úmrtí. Možností, jak souboj ukončit, je také útěk. Ten ale vždy závisí na správném načasování, hodu a rozhodnutí vypravěče, jak přesně bude únik v dané situaci fungovat.

Konec souboje by měl být vždy vnímán jako významný moment. Nejde jen o to, kdo zůstal stát, ale i o to, co střet partě přinesl nebo co jí naopak vzal.

Poznámka pro DnD mastera

Vyčerpání, obnova a cena za chybu

Dobrodružství v Howl of Eternity není jen o vítězstvích, nových schopnostech a silnější výbavě. Každá cesta vyžaduje také odpočinek, správné načasování sil a přijetí toho, že některé chyby mohou mít skutečnou cenu. Postavy se během hry vyčerpávají, utrácejí své nejsilnější akce, riskují v nebezpečných situacích a někdy se dostanou až na samotnou hranici smrti.

Tato část pravidel vysvětluje, jak funguje obnova sil, proč jsou cooldowny důležité pro průběh boje a co přesně se stane, pokud postava padne. Cílem není hráče zbytečně trestat, ale vytvořit systém, ve kterém mají rozhodnutí váhu a přežití není samozřejmost.

Cooldowny

Většina kouzel, schopností a speciálních akcí v Howl of Eternity pracuje s cooldownem. Ten je ale ve většině případů navázán pouze na boj. To znamená, že postava vstupuje do každého nového souboje s plně připravenými schopnostmi a může od začátku používat všechny akce, které má k dispozici. Cooldown se začne počítat teprve ve chvíli, kdy je konkrétní akce skutečně použita nebo přerušena během vyvolávání.

Cooldowny dávají boji rytmus. Nutí hráče přemýšlet, kdy použít nejsilnější akce, a zároveň zajišťují, že každý nový boj začíná bez zbytečného počítání starých omezení z předchozího střetu.

Odpočinek

Odpočinek je v Howl of Eternity základním bodem obnovy. Není to jen krátká pauza mezi scénami, ale okamžik, kdy se postava skutečně zotaví, doplní síly a připraví se na další cestu. Bezpečný odpočinek je proto velmi důležitý jak pro hráče, tak pro rytmus celé kampaně.

Odpočinek je důležitý nejen mechanicky, ale i příběhově. Je to chvíle, kdy si družina může vydechnout, promyslet další kroky, rozdělit kořist, doplnit zásoby a připravit se na další neznámé nebezpečí. Vypravěč může zároveň určovat cenu za přespání nebo různé podmínky toho, jak pohodlný a účinný odpočinek bude.

Úmrtí v boji

Smrt postavy během boje je vážný okamžik, ale v Howl of Eternity nemusí vždy znamenat okamžitý konec všeho. Pokud postava padne v souboji, její další osud závisí především na tom, jak dopadne zbytek střetu a zda její spojenci dokážou boj dokončit ve svůj prospěch.

Smrt v boji tak v sobě nese napětí, ale také dává družině šanci situaci ještě zvrátit. Pád jednoho člena neznamená automatickou katastrofu, pokud zbytek party dokáže obstát a střet dokončit.

Úmrtí mimo boj

Druhým typem smrti je úmrtí mimo boj. To je mnohem přímočařejší a neodpouští tolik jako pád během souboje. Pokud postava zemře mimo boj a není k dispozici speciální kouzlo, schopnost nebo předmět, který by ji okamžitě oživil, její smrt se bere jako definitivní pro daný okamžik a následují standardní postihy.

Tento systém zachovává váhu smrti, ale zároveň umožňuje pokračovat ve hře bez nutnosti tvořit novou postavu po každém fatálním selhání. I tak by ale úmrtí mělo působit jako vážná událost, která hráče motivuje jednat opatrněji.

Oživení a výjimky

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Růst postavy

Každé dobrodružství zanechá na postavě stopu. Někdy v podobě nových jizev, jindy jako cennou zkušenost, která ji posune dál. V Howl of Eternity postava neroste jen díky boji, ale díky všemu, co ve světě skutečně prožije. Každý překonaný střet, vyřešený problém, důležitý úkol nebo silná interakce může být krokem k další úrovni.

Levelování v Howl of Eternity není jen technická odměna za odehraný čas. Je to vyjádření toho, že se postava mění, sílí a lépe rozumí světu kolem sebe. S každou další úrovní se otevírají nové možnosti rozvoje a zároveň roste i náročnost překážek, kterým bude muset čelit.

Jak postava získává zkušenosti

Zkušenostní body, tedy XP, získává postava za situace, které posouvají příběh nebo dokazují její schopnosti. Nejčastěji jde o vítězství v soubojích, splněné úkoly, překonaná nebezpečí nebo úspěšně odehrané důležité interakce. To, kolik zkušeností postava získá, vždy závisí na rozhodnutí vypravěče a na významu konkrétní situace v kampani.

Tento přístup podporuje rozmanité hraní. Družina může růst i tehdy, když se vyhne boji, pokud situaci zvládne chytře, odvážně nebo příběhově zajímavě.

Postup na další úroveň

Aby postava postoupila na další úroveň, musí nasbírat dostatečné množství zkušenostních bodů. První hranice je nastavena na 1000 XP pro dosažení 2. úrovně. Každá další úroveň pak vyžaduje dvojnásobek zkušeností oproti té předchozí.

Díky tomuto systému je začátek růstu poměrně svižný, ale pozdější úrovně už představují skutečně velké milníky. Každý další level tak působí významněji a odpovídá tomu, že se postava stává zkušeným a výjimečným hrdinou.

Co znamená vyšší úroveň

Vyšší úroveň neznamená jen větší čísla. Znamená také, že postava už za sebou má kus cesty. Přežila nebezpečí, zvládla těžké situace a naučila se lépe využívat své silné stránky. S rostoucím levelem se z obyčejného dobrodruha stává někdo, kdo má ve světě stále větší váhu.

Vyšší úrovně přinášejí přístup k silnějším vylepšením, novým možnostem rozvoje a větší specializaci. Zároveň ale znamenají, že svět na postavu začíná klást větší nároky. Čím silnější hrdina je, tím větší výzvy by měly stát v jeho cestě.

Tempo levelování

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Magie ve světě Howl of Eternity

Magie v Howl of Eternity nepředstavuje běžný nástroj, který by měl k dispozici každý dobrodruh. Jde o vzácnou a silnou sílu, kterou ovládá jen menšina postav, a právě proto působí ve světě výjimečně. Kouzla mohou ničit, chránit, léčit, oslabovat protivníky nebo zcela měnit průběh boje. Zároveň ale magie nikdy není bez rizika. Silnější kouzla potřebují čas, soustředění a schopnost zvládnout tlak bojiště, protože i jediný neúspěch může celé vyvolávání zničit. Magie je tedy v HoE mocná, ale ne samozřejmá. Dobrý kouzelník není jen ten, kdo má přístup k nejsilnějším kouzlům, ale především ten, kdo ví, kdy je správný čas je použít a jak se během jejich sesílání nenechat vyvést z koncentrace.

Tato stránka vysvětluje, jak funguje vyvolávání kouzel, jak se počítají jejich efekty, jaké existují archetypy magie, jakou roli hrají elementy a jak fungují svitky a runy pro postavy, které chtějí pracovat s magií jiným způsobem.

Vyvolávání kouzel

Většina kouzel v Howl of Eternity nefunguje okamžitě. Silnější magie obvykle vyžaduje vyvolávání, během kterého se postava soustředí na správné vedení energie a přípravu samotného efektu. To znamená, že kouzelník je po dobu sesílání zranitelnější a musí spoléhat nejen na vlastní schopnosti, ale často i na ochranu svého týmu. Když postava začne vyvolávat kouzlo, musí nejprve uspět v hodu na dovednost magie. Tento hod určuje, zda se jí vůbec podařilo správně zahájit seslání. Každá úroveň kouzel má jasně stanovenou minimální hodnotu, kterou musí tento hod splnit. Pokud se to nepodaří, kouzlo selže ještě předtím, než se vůbec stihne projevit. Pokud kouzlo vyžaduje více kol na seslání, postava během této doby pokračuje ve vyvolávání a nemůže používat jiné hlavní akce. Jestliže je během vyvolávání zasažena a neubrání se, musí si hodit na koncentraci. Úspěch znamená, že kouzlo pokračuje dál. Neúspěch naopak způsobí přerušení vyvolávání a kouzlo se považuje za zmařené.

Vyvolávání je jedním z hlavních důvodů, proč magie v HoE působí mocně, ale zároveň férově. Kouzelník může rozhodnout celý boj, ale pouze pokud si na to vytvoří prostor a zvládne tlak, který s tím přichází.

Příklad vyvolávání kouzla

Představme si kouzelníka, který má k dispozici kouzlo s vyvoláním na 2 kola. Pokud jej začne vyvolávat v 5. kole, v tomto tahu si nejprve hodí na magii, aby se určilo, zda seslání proběhlo správně. Tím jeho tah končí. V 6. kole pokračuje ve vyvolávání a nemůže použít jinou hlavní akci. Pokud během této doby utrpí zásah a neubrání se, musí si hodit na koncentraci. Pokud uspěje, kouzlo pokračuje. Pokud neuspěje, celé vyvolávání se zmaří a začne cooldown. Jestliže vše proběhne správně, v 7. kole se efekt kouzla automaticky projeví na začátku jeho tahu. Cooldown se spustí a postava pak může pokračovat další běžnou akcí.

Takový systém dává magii jasnou sílu i slabinu. Kouzla mohou být velmi silná, ale jejich seslání vyžaduje čas, správnou pozici a dobrou ochranu.

Poškození a účinek kouzel

Kouzla v Howl of Eternity se nevyhodnocují všechna stejně. U útočných kouzel se výsledné poškození obvykle počítá jako základní hodnota kouzla, ke které se přičítá inteligence postavy, hod na magii z úspěšného vyvolání a další bonusy ze schopností, vybavení, efektů nebo očarování. U jiných kouzel, především těch z archetypu moudrosti, nemusí být přítomna žádná pevná základní hodnota poškození. V takových případech se efekt určuje přímo podle popisu kouzla. Může jít o léčení, podporu, oslabení nepřátel, manipulaci s bojištěm nebo jiný specifický účinek. Pokud je u kouzla uvedeno, že se jeho poškození rozděluje, znamená to, že se nejprve spočítá celý výsledný efekt včetně všech bonusů a teprve potom se rozdělí mezi cíle podle popisu kouzla.

Díky tomu může magie v HoE fungovat velmi různorodě. Některá kouzla jsou čistě destruktivní, jiná stojí na kontrole, podpoře nebo chytré manipulaci se situací.

Archetypy magie

Kouzla si hráči nevybírají jen podle toho, co zní silně nebo zajímavě. Každé kouzlo spadá do určitého archetypu, který odráží celkový styl práce s magií. Howl of Eternity rozlišuje dva základní archetypy – Inteligenci a Moudrost – a některé postavy mohou díky schopnostem nebo zvláštním výjimkám získat přístup k oběma zároveň. Archetyp Inteligence je zaměřený především na útočnou, kontrolní a debuffovací magii. Takový kouzelník bývá techničtější, přímočařejší a více orientovaný na sílu efektu. Archetyp Moudrosti se naopak soustředí na podpůrnou, léčivou a manipulační magii. Jeho síla nespočívá nutně v okamžitém poškození, ale v dlouhodobém ovlivnění situace, ochraně spojenců a práci s tempem boje.

Archetyp magie není jen flavor. Ovlivňuje styl hraní postavy, výběr kouzel i to, v čem bude daný kouzelník během kampaně nejvíce vynikat.

Přehled archetypů

Každý archetyp představuje jiný přístup k magii a jiný typ herní role v rámci party.

Některé schopnosti, povolání nebo speciální pravidla mohou umožnit překračovat běžné hranice archetypu a otevřít postavě širší magické možnosti.

Elementy magie

Každé kouzlo je navíc přiřazeno ke konkrétnímu elementu. Element určuje nejen tematiku a charakter kouzla, ale i to, s jakými schopnostmi, bonusy nebo zvláštními efekty může dál pracovat. Ve vyšších úrovních hry mohou některé schopnosti, předměty nebo pasivní efekty reagovat právě na konkrétní element kouzla a výrazně měnit jeho sílu nebo využití. Element tak není jen popisná nálepka, ale plnohodnotná součást magického systému.

Elementy dávají magii v HoE silnější identitu a zároveň otevírají prostor pro další synergii mezi kouzly, vybavením a schopnostmi.

Úrovně kouzel

Kouzla jsou v Howl of Eternity rozdělena do několika úrovní podle své síly a náročnosti. S vyšší úrovní kouzla rostou i požadavky na postavu, která jej chce seslat. Nejde jen o to, kdy se k danému kouzlu postava dostane, ale také o to, jak vysoký hod na magii nebo koncentraci musí při vyvolávání zvládnout. Díky tomu magie přirozeně roste spolu s postavou a silnější kouzla působí jako skutečný milník v jejím vývoji, nikoliv jen jako další položka na seznamu schopností.

Vyšší úrovně kouzel neznamenají jen větší sílu, ale i větší nároky na hráče. Silnější magie v HoE vyžaduje přípravu, zkušenosti a správné načasování.

Jak se postava ke kouzlům dostává

Hráči si vybírají kouzla podle svého archetypu a podle úrovně, ke které jejich postava dospěla. Každé povolání má jasně definováno, kdy získává přístup k jednotlivým úrovním magie a kolik kouzel si může osvojit. Tento systém ale není zcela uzavřený. Některé schopnosti, předměty nebo speciální výjimky mohou běžný postup měnit a otevřít postavě další cesty, které by normálně neměla dostupné.

To dává magii v HoE silný pocit rozvoje. Postava nezačíná jako mistr všeho, ale postupně si buduje vlastní vztah k magii a rozšiřuje svůj magický repertoár podle toho, jak se vyvíjí.

Svitky a runy

Ve světě Howl of Eternity lze nalézt také svitky a runy obsahující uložená kouzla. Tyto předměty představují zvláštní cestu, jak získat přístup k magickým efektům i bez toho, aby postava ovládala běžné sesílání magie. Aby je však bylo možné používat, je potřeba znát schopnost používání run. Použití svitků a run je záměrně méně stabilní než práce s vlastní magií. Postava při jejich použití dostává postih −3 na hod na vyvolání i na koncentraci. Výhodou ale je, že k používání svitků nemusí sama umět kouzlit, což z nich dělá zajímavý nástroj i pro nekouzelníky nebo postavy, které chtějí mít v záloze něco mimo svůj běžný styl boje.

Svitky a runy přidávají do hry další vrstvu flexibility. Nejsou tak spolehlivé jako vlastní magie, ale ve správnou chvíli mohou být nesmírně cenné.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Efekty, které mění průběh boje

Ne každý souboj v Howl of Eternity rozhoduje pouze síla zbraně nebo hod na útok. Velkou roli často hrají i nejrůznější efekty, které mohou postavu posílit, oslabit, omezit nebo úplně vyřadit z tempa boje. Tyto efekty vznikají pomocí kouzel, schopností, lektvarů, pastí, očarování nebo jiných zvláštních prvků světa. Některé trvají jen krátce a slouží jako okamžitá výhoda či komplikace, jiné se mohou táhnout přes několik kol a postupně měnit celou situaci na bojišti.

Efekty v HoE představují jednu z hlavních vrstev taktiky. Díky nim není důležité jen to, kolik poškození postava způsobí, ale i jak dokáže ovlivnit protivníka, chránit spojence nebo měnit rytmus souboje.

Jak fungují buffy a debuffy

Buffy a debuffy jsou dočasné efekty, které po určitou dobu mění vlastnosti cíle. Mohou zvyšovat sílu, obranu, přesnost nebo rychlost, ale stejně tak mohou snižovat staty, omezovat akce, způsobovat průběžné zranění nebo narušovat koncentraci. Každý efekt má svůj zdroj, svou sílu a svou dobu trvání. Jakmile je aplikován, zůstává na cíli po stanovený počet kol nebo do chvíle, než je odstraněn, přerušen nebo přirozeně vyprší. Pozitivní efekty, tedy buffy, představují různé formy podpory. Mohou postavu zesílit, zlepšit její obranu, přidat poškození, zvýšit kvalitu hodů nebo jí dát jinou výhodu, která jí pomůže přežít nebo převzít kontrolu nad situací. Negativní efekty, tedy debuffy, naopak oslabují. Mohou postavu zpomalit, znemožnit jí akci, poškodit ji v čase nebo snížit její šance na úspěch.

V praxi to znamená, že jeden dobře načasovaný efekt může být v boji stejně cenný jako silný útok. Někdy je výhodnější protivníka oslabit nebo zastavit, než se ho pokusit okamžitě zabít.

Rezistence a výdrž proti efektům

Dva důležité prvky, které s buffy a debuffy úzce souvisí, jsou rezistence a výdrž. Tyto dovednosti nepůsobí stejně a je důležité chápat mezi nimi rozdíl. Rezistence se zaměřuje především na sílu negativního efektu. Pokud je postava odolná vůči jedům, magickému oslabení nebo jinému škodlivému vlivu, může být výsledný dopad efektu slabší, kratší nebo v některých situacích úplně potlačen. Výdrž naproti tomu představuje schopnost nepříznivý stav vydržet a překonat. V mnoha případech právě výdrž zkracuje délku trvání debuffu nebo dává postavě možnost se z něj během času dostat. Zatímco rezistence často pomáhá při samotném zásahu efektem, výdrž je důležitá hlavně ve chvíli, kdy efekt už na postavě působí.

Právě díky rezistenci a výdrži nejsou debuffy v HoE slepou jistotou. I silný efekt může být proti připravené nebo zkušené postavě méně účinný, což dává větší význam obraně proti negativním stavům i mimo čisté poškození. Platí zde klasicky jedno ze základních pravidel HoE, že každé procentuální snížení efektu se v případě desetinných hodnot zaokrouhlí nahoru - k většímu efektu. Na desetinná čísla se kvůli jednoduchosti v HoE nehraje.

Pozitivní efekty

Pozitivní efekty, neboli buffy, představují všechny stavy, které postavě dočasně pomáhají. Nejčastěji zvyšují staty, posilují útok nebo obranu, zlepšují kvalitu hodů, přidávají poškození nebo dávají jinou výhodu, která je v konkrétní situaci užitečná. Může jít o magické požehnání, bojovou inspiraci, účinek lektvaru, ochranný štít nebo třeba vylepšení z očarovaného vybavení. Buff nemusí být vždy jen číselný bonus. Některé pozitivní efekty mohou dát postavě zvláštní výjimku z pravidla, chránit ji před konkrétním druhem útoku nebo jí otevřít taktickou možnost, kterou by jinak neměla.

Pozitivní efekty jsou důležité hlavně proto, že dávají hráčům možnost připravit se na nebezpečí dopředu. Dobře načasovaný buff často rozhodne boj ještě dřív, než se strany skutečně střetnou.

Negativní efekty

Negativní efekty, neboli debuffy, představují všechny stavy, které postavu oslabují nebo jí přímo brání v normálním fungování. Některé debuffy pouze snižují určité hodnoty, jiné postavu poškozují v čase a ty nejsilnější mohou úplně zastavit její akci nebo obranu. Právě debuffy jsou jedním z hlavních způsobů, jak v HoE ovlivňovat boj jinak než čistým poškozením. Místo toho, aby postava jen útočila, může protivníka zpomalit, oslabit, omráčit nebo jinak narušit jeho plán. To dává soubojům větší hloubku a umožňuje více herních stylů.

Debuffy jsou ve správnou chvíli extrémně silné, ale jejich síla by vždy měla být vyvážená délkou trvání, možností obrany a tím, jak snadno se dají aplikovat.

Nejpoužívanější efekty

I když může vypravěč nebo konkrétní schopnosti vytvářet řadu unikátních stavů, v praxi se v boji nejčastěji objevuje několik základních efektů. Tyto efekty tvoří páteř většiny buffů a debuffů a je dobré, aby jim hráči rozuměli co nejdříve.

Tyto efekty patří mezi nejčastější stavební kameny soubojového systému. Pokud jim hráč rozumí, snáz chápe většinu schopností, kouzel i předmětů, které se ve hře objeví.

Uchycení a omráčení jako klíčové debuffy

Mezi všemi negativními efekty vyčnívají uchycení a stun jako jedny z nejnebezpečnějších stavů v celé hře. Důvod je jednoduchý – oba výrazně narušují základní schopnost postavy jednat. Zatímco běžné oslabení jen zhorší čísla a krvácení ukrajuje životy postupně, uchycení a omráčení mění samotnou kontrolu nad bojem. Uchycení je silné hlavně proto, že protivníka uzamkne v nevýhodné pozici. Stun jde ještě dál a úplně mu bere možnost reagovat. Proto by tyto efekty měly působit silně, ale zároveň by měly být vyvážené tím, jak často je lze použít a jak snadné je je aplikovat.

Pokud vypravěč nebo hráči s těmito efekty pracují často, souboje budou působit mnohem kontrolovaněji a více takticky. Je ale důležité, aby se z nich nestala automatická výhra bez protihráče.

Skládání efektů

Ve složitějších soubojích se může stát, že na jedné postavě bude působit více efektů najednou. Jedna schopnost může například zvýšit útok, jiná přidat ochranný štít a do toho ještě protivník aplikuje oslabení nebo krvácení. Proto je důležité, aby vypravěč i hráči měli přehled o tom, jaké efekty jsou právě aktivní a jak se navzájem ovlivňují. Obecně by mělo platit, že efekty stejného typu se buď nesčítají, nebo se používá silnější z nich, pokud konkrétní pravidlo neříká jinak. Efekty odlišného typu se naopak mohou běžně kombinovat, pokud si vzájemně neodporují.

Právě dobré sledování efektů dělá rozdíl mezi taktickým bojem a chaosem. V HoE mají buffy a debuffy velkou sílu, a proto je potřeba k nim přistupovat přehledně.

Další efekty a vlastní variace

Vedle základních buffů a debuffů může svět Howl of Eternity pracovat i s celou řadou dalších stavů. Některé budou unikátní pro konkrétní kouzla, povolání, bossy, legendární předměty nebo zvláštní oblasti světa. Mohou ovlivňovat pohyb, vnímání, magii, regeneraci, interakce nebo třeba samotné podmínky bojiště. Systém je záměrně otevřený, aby vypravěč nemusel zůstávat jen u několika pevných stavů. Důležité je, aby každý nový efekt byl srozumitelný, měl jasně definovanou sílu, délku trvání a způsob, jak se proti němu lze bránit nebo jak jej odstranit.

Díky této otevřenosti může HoE podporovat kreativní design schopností i atmosférické speciální situace, aniž by musel mít pro všechno předem uzavřený seznam.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Nebezpečí nejsou vždy vidět

Svět Howl of Eternity není nebezpečný jen kvůli nepřátelům s mečem v ruce. Mnoho hrozeb je tišších, zákeřnějších a často přichází ve chvíli, kdy se postava cítí v bezpečí. Skrytá past pod kamenem, otrávená jehla ve zámku, nakažená rána po střetu s nemrtvým nebo špinavá voda v opuštěné vesnici – to všechno jsou druhy nebezpečí, které mohou dobrodružství výrazně zkomplikovat.

Howl of Eternity pracuje s nebezpečím tak, aby hráči museli přemýšlet nad svými kroky. Ne každé dveře se vyplatí otevřít bez rozmyslu a ne každou truhlu je dobré odemykat bez předchozí kontroly. Přítomnost pastí, jedů a chorob dává světu větší uvěřitelnost a zároveň odměňuje opatrnost, přípravu a vhodné složení družiny.

Nebezpečí vytváří vypravěč

Pasti

Pasti patří mezi nejstarší a nejspolehlivější způsoby, jak odradit nepovolané. Mohou být jednoduché a hrubé, jako propadlo v podlaze nebo padající mříž, ale také nenápadné a sofistikované – skrytá runa, otrávený mechanismus v truhle nebo zvuková nástraha, která přivolá stráže. Vždy záleží na tom, kdo past vytvořil, jaké prostředky měl k dispozici a co přesně chtěl chránit.

Pasti nejsou jen způsob, jak postavu zranit. Mohou zpomalit průzkum, vyvolat poplach, rozdělit družinu, oslabit zásoby nebo přivést do hry další protivníky. Dobře navržená past dává světu logiku a hráčům důvod jednat opatrně.

Jak pasti fungují

Ve většině případů mají hráči možnost nebezpečí odhalit dřív, než se aktivuje. Pokud se pohybují obezřetně, prohlížejí podezřelé místo nebo výslovně zkoumají dveře, truhlu či chodbu, může vypravěč vyžádat hod na pozorování. Pokud je past odhalena včas, družina se může rozhodnout, co s ní udělá dál.

Pasti by měly být součástí prostředí, ne náhodnou překážkou bez kontextu. Hráči by měli mít možnost je hledat, chápat jejich logiku a rozhodovat se, zda je lepší je odstranit, obejít nebo riskovat průchod.

Kritické výsledky u pastí

Pasti jsou jedním z typických míst, kde mohou kritické výsledky výrazně změnit situaci. Kritický úspěch při odhalení nebo vyhnutí se pasti může znamenat víc než jen osobní záchranu. Kritický neúspěch naopak může proměnit běžnou chybu v katastrofu.

Jedy

Jed je rychlý, tichý a zákeřný nepřítel. Na rozdíl od běžného zranění často nepůsobí okamžitě plnou silou, ale narušuje postavu postupně. Může oslabit její tělo, zpomalit reakce, snížit bojovou výkonnost nebo ji připravit o cenné životy v okamžiku, kdy je potřebuje nejvíc.

Jedy mohou pocházet z pastí, zbraní, nápojů, přírodních tvorů i alchymistických látek. Ve hře slouží jako krátkodobé, ale často velmi nepříjemné debuffy, které dovedou změnit průběh souboje i průzkumu.

Jak fungují jedy

Jedy mohou být aplikovány mnoha způsoby. Postava se s nimi může setkat při aktivaci pasti, v boji, při neopatrném pití neznámé tekutiny nebo třeba při kontaktu s jedovatým tvorem. O konkrétní podobě jedu vždy rozhoduje vypravěč, ale v jádru jde většinou o negativní efekt, který krátkodobě zhoršuje stav postavy.

Jedy jsou navržené tak, aby trestaly neopatrnost, ale zároveň ponechávaly prostor pro obranu, přípravu a chytré reakce. V družině se proto vyplatí mít někoho, kdo umí pracovat s rezistencí, výdrží nebo léčivými prostředky.

Rezistence a výdrž proti jedům

Howl of Eternity pracuje s tím, že některé dovednosti neposkytují jen jednorázovou šanci na úspěch, ale i dlouhodobou ochranu proti negativním efektům. To platí především pro rezistenci a výdrž.

Zatímco rezistence lépe chrání proti síle samotného zásahu, výdrž pomáhá hlavně s jeho přetrváním v čase. Nejlépe jsou na tom postavy, které zvládají obojí.

Nákazy a choroby

Na rozdíl od jedů nepůsobí choroby obvykle rychle. Jsou pomalejší, vytrvalejší a často mnohem zákeřnější. Nemoc se může v těle usadit nenápadně, zpočátku skoro bez příznaků, a teprve později ukázat svou pravou sílu. Právě proto bývají choroby jedním z nejvíce podceňovaných nebezpečí ve hře.

Postava se může nakazit při kontaktu s nemocným člověkem, infikovaným zvířetem, krysami, nemrtvými nebo špinavým prostředím. Choroby jsou ve své podstatě dlouhodobé efekty, které mohou přetrvávat celé dny, a v krajních případech i mnohem déle, pokud parta nenajde způsob, jak je léčit.

Jak fungují choroby

Choroby by měly ve světě působit postupně. V první fázi si postava často ani nemusí uvědomit, že je nemocná. Teprve s časem se začnou projevovat výraznější symptomy a spolu s nimi i silnější negativní efekty.

Choroby fungují nejlépe tehdy, když nejsou jen číslem v tabulce, ale součástí atmosféry. Slábnoucí postava, rostoucí horečka, zhoršující se únava nebo strach z neznámé nákazy mohou vytvořit velmi silné příběhové momenty.

Rozdíl mezi jedem a nemocí

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Předměty jako součást dobrodružství

Ve světě Howl of Eternity není vybavení jen technický doplněk postavy, ale jedna z nejdůležitějších součástí celého dobrodružství. Hráči během kampaně nacházejí nejrůznější předměty – od zbraní, zbrojí a štítů přes lektvary, rostliny a suroviny až po drahé kovy, artefakty nebo obyčejné věci, které samy o sobě nejsou užitečné, ale mají svou hodnotu. Některé předměty slouží přímo k boji, jiné se hodí k výrobě, dalšímu vylepšování nebo prodeji a další mohou být důležité jen v určité konkrétní situaci. Právě tato rozmanitost dává inventáři v HoE skutečný smysl a dělá z něj víc než jen seznam věcí v batohu.

Předměty mohou hráči získávat za poražené nepřátele, splněné questy, průzkum interiérů i exteriérů nebo při obchodování. Každá věc má nějakou hodnotu, a to znamená, že i zdánlivě zbytečný nález se může proměnit v peníze, za které si parta koupí něco užitečnějšího.

Jak funguje inventář

Inventář v Howl of Eternity je navržen tak, aby byl přehledný, funkční a nezdržoval hru zbytečnou administrativou. Hráč rozlišuje mezi tím, co má na sobě aktivně vybavené, a tím, co si nese v inventáři jako zásobu, materiál nebo rezervu pro pozdější použití. Aktivně vybavené předměty jsou ty, které postava skutečně používá při dobrodružství a hlavně v boji. V inventáři pak zůstávají ostatní věci, které mohou být užitečné později, ale nejsou právě nasazené nebo držené v ruce.

Tento systém dává hráčům dostatek svobody, ale zároveň nastavuje hranice, aby inventář neztratil význam. Hráč si tak vždy musí rozmyslet, co s sebou skutečně chce nést a co je pro jeho postavu právě teď nejdůležitější.

Používání předmětů během hry a v boji

Předměty nejsou v Howl of Eternity jen pasivní výbavou. Hráč je může aktivně používat během dobrodružství i přímo v souboji. Základní pravidlo je ale jednoduché – jakékoliv aktivní použití předmětu stojí jeden tah. To znamená, že pokud se postava rozhodne vypít lektvar, aktivovat runu, přehodit zbraň, použít speciální spotřební předmět nebo pracovat s jinou věcí z inventáře, nemůže v tom stejném tahu normálně útočit, vyvolávat kouzlo ani použít jinou hlavní akci.

Inventář a vybavení tak v HoE nejsou jen otázkou toho, co postava vlastní, ale i kdy a jak to dokáže využít. Správné načasování předmětu může být stejně důležité jako silný útok.

Zbraně na dálku a práce s municí

Zbraně na dálku mají v Howl of Eternity zvláštní postavení. Na rozdíl od jednoduchých a exotických zbraní určených pro boj dvěma zbraněmi nemohou být kombinovány s další zbraní v aktivním útočném stylu. Podobně jako tyčové a masivní zbraně jsou stavěné na jiný druh boje a vyžadují plnou kontrolu obou rukou nebo alespoň výrazně odlišný způsob zacházení. Lze je sice kombinovat se štítem, ale štít v tomto případě přináší lehce negativní dopad na boj se zbraní na dálku.

Díky tomuto přístupu jsou zbraně na dálku flexibilní a takticky zajímavé, aniž by zdržovaly boj zbytečným počítáním každého jednotlivého natažení nebo nabití.

Typy předmětů

Předměty v Howl of Eternity rozdělujeme do několika hlavních kategorií. Mezi nejdůležitější patří zbraně, zbroje, štíty, náhrdelníky a prsteny, protože právě tyto typy výbavy přímo formují bojový styl, obranu a dlouhodobou sílu postavy. Vedle nich ale existuje i široká skupina dalších předmětů, jako jsou lektvary, jídlo, očarování, spotřební materiály, drahé kovy, rostliny, artefakty, pasti a řada dalších věcí, jejichž význam závisí na stylu kampaně a rozhodnutí vypravěče. Právě tato rozmanitost dává inventáři pocit skutečného světa. Něco je cenné pro boj, něco pro řemeslo, něco pro obchod a něco jen pro konkrétní situaci. Vypravěč si tak může určit, jak hluboký a detailní chce systém předmětů ve své hře mít.

Hlavní typy vybavení mají vlastní speciální pravidla a atributy, které je dobré znát, protože zjednodušují jejich zápis do charakter sheetů a dělají orientaci v inventáři mnohem snazší.

Zbraně

Zbraně jsou základním nástrojem přežití, útoku a budování bojové identity každé postavy. Každá zbraň patří do určitého typu, který lze rozvíjet prostřednictvím odpovídajících dovedností, a každá má své základní poškození. Toto poškození se následně kombinuje s bonusem odvozeným od atributu postavy – síly u zbraní na blízko a obratnosti u zbraní na dálku. Zbraň ale v HoE není jen číslo poškození. Lze ji očarovat, vylepšovat a přizpůsobovat tak, aby odpovídala konkrétnímu hernímu stylu. Obecně platí, že čím větší nebo složitější zbraň je, tím více možných očarování může nést. Očarování přidávají zbrani speciální magické vlastnosti, zatímco vylepšení zvyšují její čistý bojový výkon.

Zápis zbraní může být na první pohled delší, ale právě tím umožňuje předat velké množství informací v přehledné a opakovatelné podobě. Hráči tak přesně vidí, co jejich zbraň umí, proti čemu je dobrá a jak moc prostoru ještě nabízí pro další rozvoj.

Štíty

Štíty jsou jedním z hlavních nástrojů pro hráče, kteří chtějí maximalizovat svou obranu a vydržet v první linii déle než ostatní. Nejsou ale bez nevýhody. Zvyšují efektivitu obranných manévrů a pomáhají snižovat přímé poškození, zároveň však omezují pohyblivost a zhoršují šanci na úhyb. Některé kombinace štítu a zbraně navíc zhoršují i útočné hody. Tento kompromis je ale vyvážen vyšší obranou a lepší schopností přežít přímý tlak nepřátel. Štíty jsou proto ideální hlavně pro obránce, tanky a postavy, které mají chránit sebe i ostatní.

Štíty v HoE nejsou jen pasivní předmět s číslem. Jsou to plnohodnotné stavební kameny obranného stylu a mohou výrazně měnit to, jak postava funguje v přímém střetu.

Zbroje

Každý dobrodruh potřebuje zbroj, která odpovídá jeho hernímu stylu a zároveň mu dává ochranu potřebnou k přežití. Zbroje v HoE nejsou jen o tom, kolik poškození pohltí. Ovlivňují také obranu, úhyby, někdy i práci s obratností a celkově určují, jak se postava na bojišti cítí. Každá zbroj poskytuje Obranné číslo, které se odečítá z poškození ještě před aplikací redukce odolnosti. To znamená, že správně zvolená zbroj může být naprosto zásadní pro přežití. Stejně jako štíty se mohou zbroje očarovávat, vylepšovat a časem i opotřebovat.

Zbroj v HoE není jen ochranná vrstva. Je to klíčová součást identity postavy, která rozhoduje o tom, jak dobře přežije, jak moc se dokáže hýbat a jakou roli zvládne plnit v boji.

Náhrdelníky a prsteny

Náhrdelníky a prsteny tvoří zvláštní typ vybavení, který na rozdíl od zbraní, štítů a zbrojí obvykle přímo nepřidává ani neubírá základní bojové hodnoty. Jejich síla stojí především na efektech. Mohou zvyšovat určité dovednosti, rozšiřovat magické možnosti, chránit před vybranými debuffy, podporovat konkrétní build nebo přidávat úplně jedinečné výhody, které nejsou dostupné nikde jinde. Protože jde o velmi volnou kategorii předmětů, jejich konkrétní síla a design jsou vždy na vypravěči. Právě tento typ vybavení je ideální pro tematické odměny, questové artefakty nebo jemné ladění stylu postavy bez nutnosti měnit její hlavní výzbroj.

Náhrdelníky a prsteny fungují nejlépe tehdy, když rozšiřují identitu postavy, místo aby jen přidávaly další prosté bonusy. Jsou ideální pro zajímavé a osobité efekty, které nejsou čistě o síle, ale i o stylu.

Rozdělování vybavení a balanc předmětů

Jak tvořit zajímavé, ale bezpečné předměty

Další vybavení a detailnější systémy

Podrobnější informace o jednotlivých typech vybavení a dalších předmětech, jako jsou lektvary, očarování, spotřební materiály nebo suroviny, si můžete přečíst v sekci Systémy a vybavení. Právě tam jsou rozepsané jejich základní efekty, běžné využití i doporučení pro balanc. Je také dobré počítat s tím, že Howl of Eternity je systém, který se může v čase vyvíjet. V dalších patchích nebo úpravách se proto mohou některé předměty, jejich síla nebo jejich rozdělení upravovat tak, aby celkový balanc hry zůstal co nejlepší.

Tato stránka slouží jako základní přehled inventáře a hlavních typů vybavení. Detailnější seznamy, konkrétní předměty a podrobnější systémy navazují v dalších částech pravidel.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Ne všechno je na první pohled jasné

Svět Howl of Eternity je plný předmětů, artefaktů a starých relikvií, jejichž skutečná podstata není na první pohled zřejmá. To, co vypadá jako obyčejný prsten, může skrývat silnou magii. Zaprášený svitek může obsahovat zakázané vědění. A zdánlivě bezcenný předmět může být klíčem k něčemu mnohem většímu.

Identifikace je mechanika, která umožňuje postavám odhalit pravou povahu věcí, se kterými se během hry setkají. Nejde jen o čísla a efekty, ale i o pochopení toho, co vlastně drží v rukou.

Poznávací hod

Pro zjištění informací o předmětu, postavě nebo spisu může družina využít poznávací hod, který se hází na moudrost. Tento hod představuje schopnost postavy porozumět neznámému, rozpoznat skryté vlastnosti nebo si spojit informace, které nejsou na první pohled viditelné.

Poznávací hod není jen o číslech, ale o interpretaci. Vypravěč může informace dávkovat postupně, popisovat je nepřímo nebo je zasadit do kontextu světa, aby samotné objevování bylo součástí zážitku.

Riziko a rozhodnutí

Každý neidentifikovaný předmět představuje volbu. Použít ho hned a riskovat neznámé následky, nebo si dát čas, zjistit o něm více a být připraven? Některé předměty mohou pomoci, jiné mohou uškodit – a některé udělají obojí.

Tato mechanika přidává do hry napětí a nutí hráče přemýšlet. Ne všechno musí být okamžitě jasné a ne každé rozhodnutí je bez rizika.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Řeč, která není slyšet

Ne všechna komunikace ve světě Howl of Eternity probíhá slovy. Zvířata vnímají svět jinak než lidé – skrze instinkty, pachy, pohyb a emoce. Pro většinu postav jsou jejich reakce těžko čitelné, ale pro ty, kteří mají cit pro přírodu nebo zkušenosti se zvířaty, se otevírá zcela jiná úroveň porozumění.

Komunikace se zvířaty neznamená nutně klasický rozhovor. Jde spíše o schopnost pochopit jejich chování, správně reagovat na jejich signály a v některých případech je i ovlivnit.

Fungování schopnosti

Postava, která ovládá komunikaci se zvířaty, má vyšší šanci porozumět jejich chování, odhadnout jejich úmysly a pokusit se je ovlivnit. Nejde o přesné předávání informací, ale o práci s instinkty, důvěrou a reakcemi daného tvora.

Tato schopnost je o citu a interpretaci. Nejde jen o čísla, ale o to, jak postava ke zvířeti přistupuje a jak vypravěč popíše jeho reakce.

Praktické využití

Komunikace se zvířaty má široké využití jak v boji, tak mimo něj. Správně použitá schopnost může zabránit konfliktu, odhalit důležité informace nebo otevřít nové možnosti řešení situace.

Zvířata často vnímají věci, které lidem unikají. Díky této schopnosti se z nich může stát cenný zdroj informací i nečekaný spojenec.

Omezení a interpretace

Je důležité si uvědomit, že zvířata nejsou lidé. Jejich motivace jsou jednoduché – přežití, potrava, teritorium nebo ochrana mláďat. I když s nimi postava dokáže komunikovat, neznamená to, že budou vždy ochotná spolupracovat.

Vypravěč má velkou volnost v tom, jak budou zvířata reagovat. Stejná žádost může u různých tvorů vést k odlišným výsledkům podle jejich povahy, prostředí a aktuální situace.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Dobrodružství jako cesta

Každé dobrodružství v Howl of Eternity je tvořeno úkoly. Nejde jen o náhodné události, ale o jednotlivé kroky, které formují příběh postav i celého světa. Úkoly dávají hře směr, motivaci a smysl – určují, kam se postavy vydají, koho potkají a jaké výzvy budou muset překonat.

Úkoly nejsou pouze mechanika. Jsou to příběhové nástroje, které propojují hráče se světem. Díky nim se z obyčejného putování stává skutečný příběh.

Hlavní úkol

Každá družina sdílí jeden hlavní úkol, který tvoří páteř celé kampaně. Tento úkol určuje směr dobrodružství, propojuje jednotlivé události a postupně odhaluje větší příběh světa.

Hlavní úkol je společným cílem všech hráčů. I když se postavy mohou od něj na čas odklonit, vždy se k němu vrací jako k hlavní linii svého příběhu.

Vedlejší úkoly

Vedlejší úkoly představují rozsáhlejší výzvy, které mohou být stejně náročné jako hlavní příběhová linie. Hráči je získávají od NPC postav – obchodníků, šlechticů, mágů nebo obyčejných lidí, kteří potřebují pomoc.

Vedlejší úkoly dávají hráčům svobodu. Mohou se rozhodnout, jakým směrem se jejich postava bude vyvíjet a jaké příběhy chce prožít.

Úkoly příležitosti

Úkoly příležitosti jsou krátké, spontánní výzvy, které vznikají přímo během hry. Často jde o nečekané situace – pomoc zraněnému, rychlé rozhodnutí v krizové chvíli nebo příležitost získat něco navíc.

Tyto úkoly dodávají hře dynamiku. Nutí hráče reagovat na situace tady a teď, bez dlouhého plánování.

Velká Arkána – karty osudu

Ve světě Howl of Eternity existují mystické karty známé jako Velká Arkána. Tyto karty nejsou jen symbolické – skutečně zasahují do osudů postav. Každá karta představuje určitou sílu, myšlenku nebo archetyp, který se promítá do reality.

Karty Velké Arkány přidávají do hry prvek osudu. Hráči nemají plnou kontrolu nad tím, co se stane – někdy jim svět pomůže, jindy jim postaví do cesty překážky.

Mechanika karet Velké Arkány

Každý vedlejší úkol může být spojen s kartou Velké Arkány, která ovlivňuje jeho průběh. Tato karta se losuje na začátku úkolu a její efekt trvá po celou dobu jeho plnění.

Karty nejsou jen bonusy nebo postihy. Jsou to příběhové katalyzátory, které mění průběh dobrodružství.

Strategie a rozhodování

Karty Velké Arkány přinášejí do hry prvek risku. Hráči musí zvážit, kolik úkolů chtějí přijmout a kolik osudu jsou ochotni nést.

Příklad ve hře

Parta si lízne kartu Věž (The Tower), která symbolizuje pád a chaos. Během úkolu se jeho plány začnou hroutit – ztratí důležitý předmět, spojenci selžou a situace se postupně zhoršuje.

Význam karet

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera

Karty Velké Arkány

Každá karta Velké Arkány představuje archetypální sílu, která zasahuje do průběhu vedlejšího úkolu. Efekt karty není pouze mechanický – mění i atmosféru, rozhodnutí a vývoj příběhu.

Svět mezi jednotlivými souboji

Howl of Eternity nestojí jen na boji, úkolech a růstu postav. Stejně důležitá je i cesta mezi těmito momenty. Právě při cestování, objevování nových míst a procházení světem vzniká velká část atmosféry celé kampaně. Hráči neprožívají jen cíle, ale i cestu k nim – lesy, ruiny, vesnice, hory, močály, cechy, hostince, opuštěné cesty i nečekané odbočky. Každý z těchto prostorů může být jen krátkou zastávkou, ale také místem, které se promění v důležitou část příběhu. Howl of Eternity v tomto směru záměrně nechává velkou volnost. Cestovat lze v zásadě jakýmkoliv způsobem, který dává smysl pro středověké fantasy RPG. Postavy se mohou pohybovat pěšky, na koni nebo jiném mountu, mohou využívat povozy, lodě, případně i magické způsoby přesunu, jako jsou teleporty, portály nebo jiné vzácnější formy magie. To, jak běžné, vzácné nebo nebezpečné jednotlivé formy cestování ve světě budou, je především v rukou DnD mastera a jeho pojetí kampaně.

Tato kapitola slouží jako uzavření základních pravidel a zároveň jako most mezi čistě mechanickou částí hry a skutečným vedením dobrodružství. Neřeší jen samotný pohyb po mapě, ale i rytmus kampaně, tok úkolů, přípravu lokací a obecný styl, jakým má svět působit na hráče.

Jak může družina cestovat

Howl of Eternity se nesnaží uzamknout cestování do jediné správné šablony. Svět Oia je dostatečně široký a rozmanitý na to, aby si každý vypravěč mohl určit, jakým způsobem chce pohyb po světě vést. Někde bude cestování pomalejší, syrovější a nebezpečnější, jinde bude hra více heroická, plynulá a rychlá. Důležité není to, aby každá cesta byla stejně dlouhá nebo detailní, ale aby styl cestování odpovídal tónu kampaně. Pěší putování bývá nejběžnější a nejpřirozenější formou přesunu. Přináší nejvíce prostoru pro náhodné události, vedlejší objevy, drobné interakce i pocit skutečné vzdálenosti mezi místy. Cestování na mountu nebo s karavanou naopak může urychlit přesun a dát družině větší pohodlí, ale také vytváří nové starosti, protože zvířata je třeba chránit, krmit a někdy i léčit. Magické cestování bývá zpravidla vzácnější a výraznější, protože dokáže přeskočit velké kusy světa a zkrátit cestu, která by jinak byla sama o sobě dobrodružstvím.

Cestování by nemělo být jen technickým přesunem figurky po mapě. I krátký úsek cesty může být příležitostí k budování atmosféry, vztahů mezi postavami a lepšímu vnímání samotného světa.

Držet družinu pohromadě

Ve větších partách je velmi doporučeno hrát týmově a držet postavy co nejvíce spolu. Není to proto, že by rozdělení družiny bylo zakázané nebo samo o sobě špatné, ale protože v praxi často vytváří problematická hluchá místa. Jakmile každý hráč začne dělat něco jiného na jiném místě, velmi snadno vznikne situace, kdy jeden nebo dva lidé dostávají dlouhé minuty prostoru a ostatní jen čekají, až na ně znovu přijde řada. To pak může vést k dojmu, že část skupiny je mimo hru, přestože jsou všichni fyzicky u stolu. To samozřejmě neznamená, že se postavy nikdy nesmí oddělit. Krátké průzkumy, tajné rozhovory nebo rozdělení rolí v rámci jedné lokace jsou v pořádku a často i velmi zábavné. Je ale dobré, aby to nebyl výchozí stav kampaně. HoE obecně funguje nejlépe tehdy, když družina cestuje, objevuje a řeší situace společně. Nejen kvůli mechanikám, ale hlavně kvůli rytmu hry a sdílenému zážitku.

Čím větší skupina hráčů, tím důležitější je hlídat, aby nikdo nebyl dlouho bez prostoru. Společná cesta a společné řešení problémů jsou jedním z nejjednodušších způsobů, jak toho dosáhnout.

Volný svět nebo vedený příběh

Je velmi dobré si dopředu ujasnit, jaký typ kampaně vlastně chcete hrát. Některé skupiny si užívají takzvaný free play, tedy volný pohyb po světě bez pevně dané cesty. Hráči se rozhodují sami, kam půjdou, čemu se budou věnovat, které oblasti prozkoumají a které úplně ignorují. Jiné skupiny naopak preferují výraznější příběhovou linku, kde je cesta přece jen více vedená a jednotlivé questy i lokace na sebe navazují s jasnějším směrem. Howl of Eternity podporuje oba přístupy. Svět Oia je dostatečně rozsáhlý na to, aby vypravěč mohl použít předpřipravený příběh od autora HoE, vytvořit si vlastní děj přímo v rámci světa, nebo si dokonce vzít jen samotná pravidla a použít je ve zcela vlastním světě. Důležité je, aby si skupina byla od začátku vědoma, zda se bude držet spíše jasné dějové osy, nebo zda se pohne směrem otevřenější sandboxové hry.

Nejde o to, který styl je lepší, ale který bude lépe fungovat pro konkrétní skupinu. Dobře nastavené očekávání hned na začátku kampaně předejde mnoha pozdějším problémům.

Rytmus družiny a společná pravidla

Vedle velkých systémů je často stejně důležité domluvit si i drobná provozní pravidla, která drží hru pohromadě. HoE obsahuje mnoho činností, které mohou hráči dělat mimo hlavní boj a questy – obchodování, ukládání peněz do banky, práce s inventářem, okrádání NPC, výrobu, opravy vybavení nebo vyřizování různých menších osobních akcí. Pokud se každá taková věc začne řešit okamžitě ve chvíli, kdy někoho napadne, může hra velmi rychle ztratit rytmus a část skupiny začne znovu čekat. Proto se silně doporučuje dohodnout si pro partu určitý základní režim. Například že nákup a prodej vybavení probíhá vždy po odpočinku nebo těsně před ním. Totéž může platit pro banku, správu inventáře nebo jiné akce, které se netýkají celé party najednou. Taková dohoda snižuje počet hluchých míst a pomáhá držet tok hry přehledný.

Taková pravidla nejsou omezující. Naopak pomáhají tomu, aby se i rozsáhlá a komplexní hra hrála plynuleji a spravedlivěji vůči celé skupině.

Držet úkoly pod kontrolou

V rámci questů je velmi doporučeno držet se nějaké linie, která pro hráče nebude dusivá, ale zároveň nedovolí, aby se děj úplně rozpadl do chaosu. Hromada nedokončených úkolů, rozpracovaných vedlejších linek a přeskakování mezi motivy může rychle vytvořit zmatek, ve kterém se ztratí jak hráči, tak vypravěč. To platí dvojnásob ve chvíli, kdy ve hře používáte karty Velké Arkány nebo jiné dlouhodobé efekty, které se vážou na aktivní questy. Čím více otevřených linek družina táhne najednou, tím těžší je všechny důsledky hlídat. Proto je naprosto v pořádku občas hráče jemně a nenásilně tlačit k tomu, aby některý úkol skutečně dokončili, místo aby neustále otevírali další a další. Nemusí jít o tvrdé omezení svobody. Často stačí pracovat s časovým tlakem, důsledky nečinnosti, změnou situace ve světě nebo tím, že se některé věci přirozeně samy uzavřou, pokud se jim hráči dlouho nevěnují.

Úkoly mají vytvářet směr a motivaci, ne chaos. I otevřenější hra proto potřebuje určitý řád, jinak se rozpadá pod vahou vlastních možností.

Objevování dungeonů a příprava lokací

Při objevování dungeonů, ruin, jeskyní, starých pevností nebo jiných nebezpečných míst je velmi dobré mít dopředu připravený alespoň základní plán. Ne nutně proto, že by vše muselo být napsané do posledního detailu, ale proto, aby lokalita měla vlastní logiku. Je dobré vědět, kde budou pasti, kde se může nacházet truhla s pokladem, kde čekají nepřátelé, které části lokace jsou důležité a kde se může něco pokazit nebo změnit. Hráči téměř vždy vymyslí alespoň několik akcí, které vypravěč nečekal. To je přirozené a je to součást zábavy. Právě proto ale pomáhá mít připravenou kostru místa. Když víte, jak lokalita funguje, snáze na jejich nápady zareagujete a příběh zůstane plynulý místo toho, aby se zastavil. To samé platí i pro questy obecně. Není nutné mít připravenou každou možnou větev, ale je velmi dobré mít aspoň základní osu, podle které se může dění pohybovat.

Dobře připravená lokace nepůsobí jako seznam místností, ale jako skutečné místo se svým účelem, rytmem a nebezpečím.

Hlavní příběh a práce s očekáváním hráčů

Hlavní příběh by měl být připravený ještě předtím, než hráči dorazí na první session. Nemusí být rozepsaný do stovek stran ani mít vyřešený každý detail budoucnosti, ale měl by mít jasný základ, tah a několik nosných bodů, o které se kampaň může opřít. Právě hlavní děj totiž velmi často vytváří největší část dlouhodobé motivace a zábavy. Zároveň je ale potřeba myslet na to, že vypravěč nikdy dopředu přesně neví, jak aktivní budou hráči v plnění hlavní linky. Některé party se po světě rády procházejí, užívají si prostředí, hledají vedlejší obsah a nechávají si hlavní děj na později. Jiné se naopak vrhnou po prvních stopách přímo k jádru problému. I proto je vhodné mít hlavní příběh zajímavý, ale ne přehnaně komplikovaný, a zároveň počítat s tím, že některé důležité střety mohou nastat dřív, než bylo původně v plánu. Typickým příkladem je boss nebo klíčový protivník. Pokud je připravený jen jako nepřítel pro level 10+, ale hráči se k němu nějak dostanou už na levelu 5, může nastat problém. V takovém případě je potřeba buď bose upravit, nebo vytvořit přirozenou příběhovou stopku, která hráče odvede jinam, aniž by měli pocit, že je hra násilně tlačí pryč.

Dobrý hlavní příběh není jen o tom, co se stane, ale i o tom, že dokáže unést různé tempo hráčů a jejich odlišný zájem o svět. Připravenost vypravěče zde dělá obrovský rozdíl.

Kdy nechat cestu odehrát a kdy ji přeskočit

Silně se doporučuje nepoužívat rychlé cestování vždy a všude. Když hráči putují mezi důležitými místy, často je mnohem zajímavější nechat je cestou skutečně projít. Les, louka, horská stezka, jeskynní tunel nebo zapadlá cesta mezi vesnicemi mohou nabídnout drobná dobrodružství, vedlejší interakce, atmosférické momenty i překvapení, která by při okamžitém přesunu úplně zanikla. Právě takové úseky často vytvářejí pocit, že svět je živý a že cesta sama o sobě něco znamená. Na druhou stranu není nutné odehrávat každou jednu trasu znovu a znovu. Pokud už hráči nějakou cestou prošli, nic nového na ní není připraveno a nečeká je žádný zvrat ani nové rozhodnutí, může být rychlé cestování naopak velmi užitečné. Ušetří čas a pomůže soustředit pozornost tam, kde se skutečně něco děje.

Dobrý vypravěč neřeší jen to, jak daleko družina jde, ale i zda je samotná cesta v danou chvíli zajímavá. Pokud ano, stojí za to ji hrát. Pokud ne, není ostuda ji zkrátit.

Jak udržet souboje živé i během cest

Při náhodných střetech, cestovních přepadech nebo bojích v dungeonech je dobré přemýšlet o tom, aby souboje nebyly zbytečně dlouhé a repetitivní. Místo nepřátel s obrovským množstvím životů a slabým útokem bývá často mnohem zábavnější vytvořit protivníky, kteří jsou křehčí, ale mají zajímavou schopnost, nebezpečný efekt nebo nutí hráče jinak spolupracovat. Takový boj působí dramatičtěji a hráči mají větší pocit, že musí opravdu něco dělat, ne jen opakovat stejný útok několik kol za sebou. Cílem není nutně hráče zabíjet v každém střetu, ale vytvářet prostředí, ve kterém mají důvod využít co nejvíce es ve svém rukávu. Pokud se vám podaří dostat partu do situace, kdy musí spolupracovat, krýt se, správně načasovat buffy a použít své schopnosti s rozmyslem, obvykle vznikají ty nejzábavnější a nejlépe zapamatovatelné boje celé kampaně.

Souboj by neměl být jen výplň mezi lokacemi. I menší střet na cestě může být silnou scénou, pokud má jasný nápad, tempo a důvod, proč se odehrává právě takto.

Oia jako otevřený prostor pro příběhy

Howl of Eternity stojí na světě Oia, který je dostatečně široký, aby unesl různé styly kampaní, různé provincie, různé úrovně známosti i rozdílné druhy příběhů. Některé oblasti budou ve hře dobře známé a pevně popsané, jiné zůstanou spíše jen naznačené, aby měl vypravěč prostor je doplnit po svém. Právě to dává HoE sílu – svět je dost konkrétní na to, aby měl vlastní identitu, ale zároveň dost otevřený na to, aby v něm každý DnD master mohl vést trochu jinou zkušenost. Pro někoho bude Oia prostorem pro klasické hrdinské dobrodružství, pro jiného zase místem politických intrik, temného survivalu, objevování ruin nebo cestovatelské kampaně plné různých kultur a oblastí. Exploration a cestování proto nejsou jen technická vrstva navíc, ale přirozená součást samotné identity světa.

Tato kapitola uzavírá základní pravidla právě proto, že připomíná jednu důležitou věc: pravidla dávají hře tvar, ale skutečný život jí dává až svět, cesta a způsob, jakým v něm postavy skutečně existují.

Poznámka pro hráče

Poznámka pro DnD mastera