Příchod Gharmotha a vznik kultu krve
Příchod vyhnance Gharmotha z východního kontinentu Albarit znamenal začátek jednoho z nejnebezpečnějších náboženských směrů v dějinách Ulvenoru. Využitím svých nadpřirozených schopností a manipulace s lidskou populací vytvořil kult, který postupně přerostl v jedno z nejdéle přežívajících tajných náboženství.
Cizinec z Albaritu
Gharmoth nebyl bytostí z Ulvenoru. Přišel z východního kontinentu Albarit, kde žila starodávná rasa upírů. Jeho původ je zahalen tajemstvím, ale jisté je, že byl vyhnancem. Ve své domovině se pokusil vytvořit tajnou mocenskou strukturu, která by mu umožnila ovlivňovat ostatní. Tento pokus však selhal a Gharmoth byl nucen odejít.
Objevení Ulvenoru
Po připlutí na Ulvenor se nejprve setkal s orky, které však rychle odmítl. Jejich způsob života a nepředvídatelnost z nich činily nevhodné následovníky. Pokračoval proto na západ, kde objevil lidské populace. Právě zde nalezl ideální prostředí – rasu dostatečně podobnou, ale zároveň dostatečně ovlivnitelnou.
Zrození kultu
Gharmoth se začal prohlašovat za boha. Díky svým schopnostem – létání, nadlidské síle a rychlosti – dokázal přesvědčit první stoupence. Postupně začal své následovníky učit, jak získávat životní energii z krve. Vytvořil první lektvary, které umožňovaly rozkládat krev na energii a přenášet její účinky na uživatele. Tím vznikl základ upířího kultu, který spojoval rituál, víru a praktickou sílu.
Smrt a legenda
Gharmoth žil na Ulvenoru přibližně tři tisíce let. Nakonec i jeho dostihlo stáří a rozhodl se odejít. Po jeho smrti byl pochován ve svatyni Hondrix, kde se podle legend začala objevovat podivná znamení. Jeho kult však nezanikl. Naopak – začal se šířit a postupně se proměnil v náboženství.