Ticho v opuštěných chodbách

Na počátku války nestál žádný velký střet, ale ticho. Ticho opuštěných dolů, které trpaslíci zanechali za sebou. Místa, kde kdysi duněly kladiva a planuly výhně, zůstala prázdná. A právě tato prázdnota přilákala nové obyvatele. Jeskynní skřeti nebyli nájezdníci z povrchu. Byli to tvorové, kteří se narodili v temnotě, vyrostli v úzkých tunelech a naučili se přežít tam, kde by jiné rasy zahynuly. Opuštěné trpasličí chodby pro ně nebyly jen útočištěm – byly školou. Studovali architekturu svých nepřátel, učili se jejich cesty, slabiny i rytmus jejich života. Zpočátku šlo jen o drobné střety. Ztracené karavany, zmizelí horníci, přerušené spojnice mezi doly. Trpaslíci dlouho odmítali uvěřit, že čelí organizovanému nepříteli. Když si to uvědomili, bylo už pozdě.

Válka pod horami

Jeskynní skřeti nezaútočili přímo. Vedli válku, která byla pro trpaslíky neznámá. Vyhýbali se otevřeným střetům, místo toho útočili ze stínů, přerušovali zásobování a rozdělovali trpasličí síly. Trpaslíci byli zvyklí na pevné formace, čelní střety a jasně definované bojiště. V podzemní válce však neexistovala fronta. Nepřítel mohl přijít odkudkoliv – ze stropu, z neznámé chodby, ze zadních linií. Postupně začaly padat celé jeskynní komplexy. Některé byly dobyty silou, jiné opuštěny bez boje. Kamenná koruna poprvé ve své historii čelila nepříteli, kterého nedokázala jednoduše porazit.

Západní kamenná brána

Rozhodující střet přišel u Západní kamenné brány – jednoho z největších a nejdůležitějších vstupů do trpasličí říše. Král Cerbert se rozhodl ukončit válku jedním úderem. Shromáždil elitní jednotky a vyrazil do hlubin, aby skřety zničil v jejich vlastním prostředí. Zpočátku se zdálo, že jeho plán funguje. Trpasličí štíty držely linii a skřeti ustupovali. Pak však přišel okamžik, který změnil vše. Skřeti využili síť tajných chodeb, které si během let vybudovali, a obklíčili trpaslíky ze všech stran. Útok přišel ze zad, z boků i z míst, která trpaslíci považovali za bezpečná. Cerbert bojoval v první linii. Podle legend padl až poté, co jeho osobní stráž byla rozdrcena a on sám čelil desítkám nepřátel. Jeho smrt se stala symbolem konce jedné éry.

Zrození třetího Durbuluka

Vítězství skřetů nebylo jen vojenské. Bylo i politické. Poprvé v historii podzemních kmenů se objevil vůdce, který dokázal sjednotit roztříštěné skupiny do jediné síly. Tento vůdce přijal titul Durbuluk – dominátor, sjednotitel. Třetí v pořadí. Jeho vláda byla založena na síle, ale i na pochopení podzemního světa, který byl jeho domovem. Pod jeho vedením se skřeti stali skutečnou říší v hlubinách. Nejen nájezdníky, ale vládci. A trpaslíci poprvé pochopili, že jejich nadvláda nad horami není věčná.

Související osobnosti